Pro lovce, který svou první ranou zvěř nezasáhl, nebo ji pouze zranil, bylo výhodné, když měl dvouhlavňovou zbraň a mohl výstřel rychle zopakovat z druhé hlavně. U většího počtu hlavní již začínala být na závadu velká hmotnost zbraně, ale u dvouhlavňové pušky její nošení a ovládání ještě stále únosné. Od 19. století jsou ve výrazné převaze pušky s dvěma hlavněmi umístěnými vedle sebe. Dříve tomu tak nebylo a obě hlavně bývaly umístěny nad sebou. Dvojky s hlavněmi vedle sebe se začaly vyrábět ve Francii v druhé polovině 18. století a jinde ještě později.
Vyobrazenou dvojku na zámkové desce signoval dosud neznámý puškař Gilbert Esnon z francouzského města Chatellerault, hlavně jsou značeny zdola „E. Ferriot“. Na hlavni jsou zlatem vyloženy zbytky ornamentu, postříbřená souprava je zdobena ornamenty a loveckými motivy. Obsahově podobnou výzdobou je též vyložena pažba rytou bílou kostí. Konstrukčně zbraň odpovídá druhé polovině 18. století, výzdobný styl (intarzie v pažbě) je již v této době poněkud neobvyklý.
Brokovnice byla do sbírky VHÚ získána darem v roce 1948.
Délka 1 280 mm, délka hlavní 892 mm, ráže 15 mm, hmotnost 2 906 g.