Z dílny nejslavnějšího českého puškaře 19. století Antonína Vincence Lebedy (1798−1857) pochází tato dvojka s novým typem perkusního zámku, tzv. zámkem skříňkovým. Lebeda na tuto konstrukci získal v roce 1829 pětileté privilegium, vlastně první patent udělený v Čechách v oboru puškařství. Sestrojil jej v době svého dlouhodobého pobytu v nemocnici poté, co byl roku 1827 vážně zraněn při dopravní nehodě svého kočáru.
Zatímco běžné lovecké dvojky měly pro každou hlaveň samostatný zámek, který se ukládal do pažbení zvlášť – jeden z pravé a druhý z levé strany, Lebedův skříňkový zámek původní mechanismus značně zjednodušil. Má sice také zdvojený mechanismus, ale celý zámek tvoří jedinou součástku, zapuštěnou do pažby za hlavněmi shora, nikoli z boku. Toto řešení mělo napomáhat tomu, aby mechanismus byl účinněji chráněn před poškozením i před dalšími nepříznivými vlivy a snadněji se prováděla montáž i demontáž zbraně. Svůj skříňkový zámek A. V. Lebeda ještě v roce 1830 vylepšil a 28. ledna 1831 získal nový patent (privilegium) na pět let. Lebedův skříňkový zámek byl používán především u loveckých dvojek, ale v menším rozsahu se uplatnil i u jednohlavňových pušek a pistolí.
Lebedovy zbraně se skříňkovým zámkem získaly oblibu doma a určitý ohlas měly i za hranicemi. Po skončení pětiletého privilegia vyráběli zbraně s tímto typem zámku i další puškaři z Čech, např. Matyáš Novotný z Litoměřic, František Novák z Prahy nebo Franz Passler z Chomutova.
Puška byla do sbírky VHÚ získána nákupem v roce 2019.