Exilové Listy přátelům

Exilové Listy přátelům

Cyklostylovaný časopis Listy přátelům vycházel v letech 1939–1945 v Londýně zásluhou politika a odboráře Josefa Běliny. Bělina byl v Anglii členem Ústředního výboru exilové sociální demokracie a také vykonával funkci předsedy Čs. zprostředkovatelny práce sloužící československým občanům ve Velké Británii. Listy přátelům začal vydávat v říjnu 1939, přičemž po celou dobu války vycházely nepravidelně, podle časových a finančních možností vydavatele. Název měl i anglickou variantu Letters to Friends a časopis občas doplňovala i anglicky psaná příloha Czechoslovak Labour Bulletin. Obsahově se texty věnovaly souhrnům politických i vojenských událostí, výrazně byla vzhledem k politickému zaměření autora zastoupena sociálně-pracovní problematika. Jak píše vydavatel v některých článcích, mezi odběrateli Listů byli i příslušníci československé armády ve Velké Británii.

Bělina patřil k pravicovějšímu křídlu sociální demokracie a stavěl se odmítavě ke spolupráci se Sovětským svazem a československými komunisty, jež nakonec u sociální demokracie v exilu i doma zvítězila. Poválečné uspořádání Československa přesto ve svých textech v roce 1945 nijak zvlášť nekritizuje, v čísle 85 z 24. dubna si od něj například vysloužil pochvalu Košický vládní program za to, že „obsahuje četné prvky socialistické nauky“. Nicméně komunisté na Bělinu často písemně útočili, a to během války i po jejím skončení. V domácích sociálnědemokratických kruzích kolovaly zvěsti o jeho údajném „načichnutí“ fašismem. V roce 1945 se sice vrátil na krátký čas do Československa, ale poté opět zakotvil v Anglii, kde v červenci 1948 náhle zemřel. Na sklonku života ještě pomáhal prvním poúnorovým politickým emigrantům.

Listy přátelům přestaly vycházet někdy na podzim 1945. Od roku 1947 až do své smrti pak vydával Bělina ještě periodikum Londýnské listyLondon Letters. Na Listy přátelům svým názvem v letech 1948–1950 odkazoval stejnojmenný exilový bulletin čs. agrární politické organizace. V knihovně Vojenského historického ústavu Praha nejsou dostupná všechna vydání Listů přátelům, chybí například první čísla z roku 1939. Nicméně nejedná se o torzovitý celek, jde v rámci českých knihovních fondů o jednu z nejucelenějších sbírek. V nedávné době byl časopis ve VHÚ zdigitalizován a zpřístupněn online na Digitální studovně MO.

 

Citace:

Listy přátelům: Letters to friends : Czechoslovak information. London, 24.04.1945, [6](85). Dostupné také z: https://digitalnistudovna.army.cz/uuid/uuid:88a5294f-c01e-478e-bdbb-0ec28a5a3cfc.

Marek Fišer

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…