Exploze italského granátu za železničním mostem přes Soču

Exploze italského granátu za železničním mostem přes Soču

Fotogalerie

Výbuch italského dělostřeleckého granátu poblíž železničního mostu přes řeku Soču, léta 1915-17
Snímek zachycuje explozi italského dělostřeleckého granátu za železničním mostem přes řeku Soču. Pořízen byl v letech 1915–17, když na Soči probíhaly těžké boje mezi italskou armádou a rakousko-uherskými obránci.

 

Dne 23. května 1915 vyhlásila Itálie válku svému někdejšímu rakousko-uherskému spojenci. Pokud snad někteří Italové snili o rychlém postupu do nitra mocnářství, snili marně. Jistý úspěch představovalo dobytí loděnic v Monfalcone západně od Terstu, Terst samotný však po celou válku zůstal pevně v rakouských rukou. Východní úsek italské fronty se stabilizoval podél řeky Soči a výrazně přečíslené rakousko-uherské síly houževnatě bránily městečko Gorici (Görz, Gorizia) na jejím východním břehu.

Mezi 23. červnem 1915 a 12. zářím 1917 se na Soči odehrálo celkem jedenáct krvavých bitev, v nichž se italská armáda pokoušela prolomit rakousko-uherskou obranu. Itálie se mohla soustředit na boj proti Rakousko-Uhersku, jež čelilo mnoha soupeřům naráz, avšak přesto, že se Italové v bojích na Soči těšili velké převaze v počtu vojáků i děl, dosáhli pouze nepatrných zisků. Největší úspěch zaznamenali během šesté bitvy na Soči, když 9. srpna 1916 dobyli silně poničenou Gorici – přitom padlo asi 21 000 Italů a 8000 rakousko-uherských vojáků. Během jedenácti bitev na Soči Italové ztratili snad 645 000 padlých, raněných, zajatých a nezvěstných a rakousko-uherská armáda možná 450 000, a jména jako Soča, Gorice nebo nedaleké Doberdo vstoupily do historické paměti rakousko-uherských národů jako místa bohapustého vraždění.

Poslední bitva na Soči vzplála 24. října 1917 a je známa jako bitva u Caporetta (slovinsky Kobarid, něm. Karfreit). Rakousko-uherské a německé síly během ní prorazily italské linie a do 12. listopadu postoupily až k řece Piavě, přičemž zajaly přes čtvrt milionu Italů.

 

Aktuálně


Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…
Richard Tesařík / 3. 12. 1915 - 27. 3. 1967

Richard Tesařík / 3. 12. 1915 - 27. 3. 1967

03. 12. 2025
Dnes si připomínáme 110 let od narození Richarda Tesaříka. Aktivní účastník československého…