Po vzniku Československé republiky v roce 1918 musel mladý stát urychleně vybudovat armádu, která vznikala prakticky za chodu mezi lety 1918–1920. Provizorně byly přejaty základní branné zákony zaniklého Rakousko-Uherska a teprve v roce 1920 došlo k sloučení domácího a zahraničního vojska, k tzv. unifikaci, která skončila v roce 1922 reorganizací armády. V této době také vznikala tato publikace s podtitulem příručka pro důstojníky z povolání i záložní a poddůstojníky všech zbraní, která měla za účel uceleně a detailně vyložit předpisy a novou organizaci armády. Sestavili ji v době vydání hodností podplukovníci generálního štábu Emil Fiala a Rudolf Hanák a vydal ji Vědecký ústav vojenský v Praze v roce 1923.
Publikace podává definice nejdůležitějších taktických pojmů, zabývá se strukturou, organizací a fungováním jednotlivých součástí vojska, jejich taktickým využitím a také typy soudobé vojenské techniky. Kniha je rozčleněna na čtyři oddíly, první s názvem Organizace pojednává o štábu, pěchotě, útočné vozbě (tanky a obrněné vozy), dělostřelectvu, vzduchoplavectvu, jezdectvu, ženijním vojsku, telegrafním vojsku, železničním vojsku, automobilním vojsku a vozatajstvu. Druhá část se zabývá mobilizací, nástupem armády, pochodem, ubytováním, přezvědy (průzkumem), zajištěním a bojem vojsk, přechody přes řeku, poziční a horskou válkou. V další části se věnuje organizaci a činnosti služeb a samotný závěr řeší problematiku opevňování.
Autoři Rudolf Hanák a Emil Fiala měli v době, kdy sestavovali příručku Základy vojenských nauk, hodnost majora a za sebou bohatou vojenskou kariéru. Přibližme si tedy ve stručnosti jejich životní osudy. Rudolf Hanák se narodil 13. dubna 1883 v Kyselovicích. Po absolvování Zeměbranecké kadetní školy ve Vídni byl v hodnosti poručíka přidělen jako velitel čety do Bolzana k pluku tyrolských zemských střelců. Dále studoval tři roky ve Vídni na Válečné škole. V roce 1909 byl povýšen do důstojnické hodnosti nadporučíka a v roce 1914 setníka. V průběhu první světové války byl raněn a po zotavení se vrátil zpět na bojiště. Po návratu z fronty vstoupil do Československé armády a v roce 1919 byl povýšen na majora a studoval na Vysoké válečné škole v Paříži. V letech 1920–1921 vedl kurs pro výchovu důstojníků generálního štábu. V roce 1933 dosáhl hodnosti brigádní generál, při všeobecné mobilizaci v roce 1938 působil jako velitel etapní služby II. armády a k 1. 1. 1939 odešel do výslužby. V období německé okupace se zapojil do činnosti odbojové organizace Obrana národa. V září 1941 byl zatčen gestapem a v únoru 1943 odsouzen k šesti letům vězení. Propuštěn byl po konci druhé světové války. Dlouhé věznění silně podlomilo jeho zdraví. Zemřel 12. dubna 1964 v Brně. Druhý z autorů, Emil Fiala, pocházel z Lhoty v okrese Náchod, kde se narodil 7. srpna 1886. Studoval Kadetní školu pěchoty v Praze, Válečnou školu ve Vídni, Vysokou vojenskou školu v Paříži a v roce 1931 v Praze absolvoval Kurs pro vyšší velitele. Byl vyznamenán Vojenským jubilejním křížem 1908, Československým válečným křížem 1914–1919, rytířským křížem Řádu čestné legie a velkokřížem komandéra Řádu Vytisova kříže druhé třídy. Když v roce 1940 odcházel do výslužby, měl hodnost divisního generála, kterou získal v roce 1933. Zemřel 13. srpna 1967 v Praze.
Příručka Základy vojenských nauk o rozměrech 18 x 11,5 cm je vázaná v pevné koženkové vazbě, má celkem 779 stran a obsahuje značné množství schematických nákresů a tabulek, dvě černobílé fotografie a barevnou obrazovou přílohu označení vojenských letadel. V závěru knihy je připojen abecední rejstřík. Přes finanční a technické těžkosti, které její vznik doprovázely, se autorům podařilo podat ucelený obraz soudobých nejnovějších poznatků v oblasti vojenských nauk. Příručka tak určitě stojí za pozornost pro čtenáře z řad odborné i laické veřejnosti.
Citace:
FIALA Emil, HANÁK Rudolf. Základy vojenských nauk. Praha: Vědecký ústav vojenský, 1923.