Výrobu železa na Blanensku dokládají archeologické nálezy staré více než dva a půl tisíce let. Četná naleziště rud, dostatek dřeva, vody a ohnivzdorných písků vytvořily v tomto regionu příznivé podmínky pro vznik a vývoj železářství.
Velký rozmach, který zde hutě zaznamenaly v 18. a 19. století, je spojen s rodem Salm-Reifferscheidtů, především s Hugem Františkem Salmem (1776–1836). Za jeho řízení začaly železárny vyrábět z litiny kromě užitných předmětů také umělecké artefakty nejvyšší kvality. Po celé 19. století byla dekorativní litina žádaným artiklem.
Výrobní sortiment se skládal z celé škály předmětů od popelníků, mís, svícnů, dekorativních štítů až po monumentální figurální plastiky, pomníky, fontány či kopie antických soch. Prolínaly se zde různé historizující styly, zejména novogotika, ale také baroko, empír, klasicismus a na přelomu století secese.
Významnou část produkce tvořila funerální výbava hřbitovů a hrobek. Litinové kříže se dodnes nalézají na většině hřbitovů. Takzvaná stavební litina je pak známa především z nádražních budov v celé monarchii. Vrcholem jejího reprezentativního využití se staly lázeňské kolonádní stavby, například v Karlových Varech nebo Mariánských Lázních.
Krátký dokumentární film zavádí diváky i do expozic Okresního muzea v renesančním blanenském zámku, kde jsou vystaveny bohaté sbírky umělecké litiny.
Pokračovatelem zdejší tradice kovolití byla v době vzniku filmu Dílna ústředí uměleckých řemesel v Blansku a Dílna uměleckého lití v ČKD Blansko, kde se odlévala sousoší, plastiky a plakety podle námětů a předloh předních výtvarných umělců.
Kopie filmu byla do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.