Film „Bojové otravné látky a ochrana proti nim“

Bojové otravné látky (BOL) jsou chemické zbraně lišící se vzájemně podle účinků na lidský a zvířecí organismus. Lze je rozdělit do pěti základních skupin na nervově-paralytické, zpuchýřující, psycho-chemické, dusivé a dráždivé. Instrukční film natočený v Krátkém filmu Praha na objednávku Svazu pro spolupráci armádou (Svazarm) v roce 1972 věnuje pozornost především prvním dvěma výše jmenovaným skupinám.

U těchto látek se předpokládalo, že budou masově použity v případném válečném konfliktu a to hlavně proti civilnímu obyvatelstvu, jehož možnosti protichemické ochrany jsou v porovnání s armádou omezené. Úkoly spojené s protichemickou obranou a výchovou k ní byly především v kompetenci systému Civilní obrany (CO). Na jejich plnění participovaly dále organizace jako právě Svazarm, ale i resorty školství, zdravotnictví a další. Lze říci, že na přípravě k protichemické obraně se podílela většina složek státní správy a dotýkala se všech občanů již od předškolního věku a to nejrůznějšími formami, počínaje školními osnovami (branná výchova) přes povinná školení CO, tematická branná cvičení a konče distribucí instruktážních a metodických materiálů. Důležitou součástí tohoto úsilí bylo i budování úkrytů odolných proti BOL a zásobování obyvatelstva základními ochrannými pomůckami.

Krátký film „Bojové otravné látky a ochrana proti nim“ patří do kategorie určené nejširší veřejnosti. Diváky seznamuje se základním rozdělením BOL, především s látkami jako jsou sarin, soman, V-látky, yperit, N-yperit, lewisit a jejich účinky na lidský organismus, příznaky zasažení a dobou za kterou se otrava projeví. Dále jsou popsány způsoby použití BOL nepřítelem, tj. způsob jejich dopravy na cíl, který může být proveden raketami, řízenými střelami, bezpilotními letouny, leteckou chemickou municí nebo rozprašováním ve formě aerosolu z nízkoletících letounů a vrtulníků.

Způsob použití má následně vliv i na velikost oblasti přímého zamoření, která se dále ještě rozšiřuje v oblast zamořenou výpary ve směru vanoucího větru. Druhá část filmu popisuje činnost průzkumných chemických hlídek v zasažené oblasti a činnost obyvatelstva po vyhlášení signálu „Chemický poplach“. Na tento signál se občané, za použití ochranných masek a improvizovaných prostředků protichemické ochrany odeberou do krytů. V krytu, pokud to podmínky dovolí, provedou částečnou speciální očistu. Odtud jsou pak postupně jednotkami CO evakuováni mimo zamořenou oblast do středisek, kde se podrobí úplné speciální očistě.

Výrobce:  Krátký film Praha – Výrobní skupina Gottwaldov, 1972

Tvůrci: scénář a režie Jan Iván, kamera Rostislav Zámečník,

odborní poradci prom. ped. Ladislav Rídl, doc. Ing. Karel Nejedlý, Ing. Jaroslav Přinesdom

Technické údaje k filmové kopii: 16 mm, kombinovaná kopie, barevná, česká verze,  171 metrů (15 minut)

Kopie filmu byla do sbírky VHÚ Praha získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.