Ještě v období před listopadem 1989 naplánované číslo čtvrtletníku „Československá lidová armáda“ č. 2/1990 bylo vlivem politických změn natočeno jako dokumentární film pod názvem „Jeden z prvních“ a bylo věnováno aktuálnímu a do té doby nezvyklému tématu. Zabývalo se dlouhodobým ukládáním a konzervováním vojenské techniky československé armády, které vyplývalo ze závazků odzbrojovacích konferencí mezi Varšavskou smlouvou a NATO i jednostranně přijatých závazků Varšavské smlouvy.
Po mnoha letech budování a zdokonalování ozbrojených sil došlo k rušení vojenských útvarů a ke snižování bojové síly na úroveň „obranné dostatečnosti“. To bylo spojeno s personální nejistotou důstojníků, jejichž útvary byly zařazeny do procesu „reorganizace a redislokace“, jak znělo dobové označení pro strukturální přeměny.
Změny postihly i obsah zaměstnání vojáků základní služby, když namísto bojové přípravy se někteří vojáci začali věnovat dlouhodobému uskladňování vojenské techniky nebo byli nasazeni na výpomoc do továren, které v té době trpěly nedostatkem pracovních sil.
Film „Jeden z prvních“ sledoval tento proces u 79. motostřeleckého pluku v Benešově. Byl natočen formou ankety mezi vojáky a důstojníky. Šlo o jeden z posledních filmů vyrobených na 35 mm filmový negativ a zároveň to byl úplně poslední díl periodika „Československá lidová armáda“, které se v armádním filmovém studiu natáčelo od roku 1975.
Výrobce: Československý armádní film, 1990
Tvůrci: kamera Jan Jiráček, scénář a režie Zdeněk Florián
Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, II. kombinovaná kopie, barevná, 462 metrů (16 minut)
Kopie filmu byla do sbírky VHÚ získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.