Film „Kapitoly o zákeřné smrti“

V roce 1986 armádního filmové studio vyrobilo středometrážní střihový dokumentární film o historii chemických zbraní nazvaný „Kapitoly o zákeřné smrti“. Vyprávění začínalo na konci 19. století, kdy vědecké objevy a technický pokrok umožnily vývoj nových zbraní a munice včetně průmyslově vyráběných chemických zbraní. Od té doby se roztáčel mechanismus hledání mezinárodních smluvních záruk omezení chemických zbraní a jejich opakovaného nasazení v různých válečných situacích. Poprvé chemické zbraně použilo Německo za první světové války, ačkoliv v roce 1899 podepsalo Haagskou úmluvu zakazující mimo jiné použití bojových otravných plynů. Stalo se tak v roce 1915 u belgického města Ypry, přičemž o dva roky později dalo toto město název i novému otravnému plynu, který zde byl použit – yperitu. Z druhé světové války film zmínil použití insekticidu Cyklon B v nacistických vyhlazovacích táborech. Z ozbrojených konfliktů po druhé světové válce film připomněl masové nasazení defoliantů americkou armádou ve Vietnamu.

Režisér Josef Harvan (*1947) se pro tento film inspiroval starším a za normalizace nepromítaným celovečerním střihovým filmem o první světové válce „Devět kapitol ze starého dějepisu“ režiséra Pavla Háši z roku 1969. Komentář dokonce stejně jako tehdy namluvil herec Miloš Kopecký. Vyznění filmu však bylo v porovnání se starším dokumentem o poznání méně odvážné a zůstalo poplatné lehce ideologizované moralitě o nebezpečí chemických zbraní ve spojení s kapitalismem. Na rozdíl od roku 1969 si ani na počátku perestrojky autoři nedovolili vyvodit z historie chemických zbraní obecnější závěry, které by nebyly sevřeny marxisticko-leninským výkladovým principem. I tak byl film založený na bohatých obrazových pramenech významným příspěvkem k problematice chemických zbraní.

Výrobce: Československý armádní film, 1986

Tvůrci: námět, scénář a režie Josef Harvan

Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, černobílá a barevná, zvuková, 945 metrů (34 minut)

Kopie filmu byla do sbírek VHÚ získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.