Sovětský stíhací letoun MiG-15 tvořil v padesátých letech páteř československého vojenského letectva. První kusy byly dodány ze SSSR v roce 1951 a na základě vzorových strojů a předané dokumentace byla u nás rychle zahájena jejich licenční výroba. Počet licenčně vyrobených letounů přesáhl číslo 3400, značná část výroby byla určena na export.
MiG-15 byl ve své primární roli stíhací letoun, který v československém vojenském letectvu nesl označení S-102. Později se vyráběla jeho modernizovaná a výkonnější verze označovaná jako MiG-15bis (S-103). Kromě stíhací varianty a cvičné verze UTI MiG-15 (CS-102) se letouny upravovaly i pro další použití (průzkumné, stíhací bombardovací, vlečné). Poslední kusy byly z letectva ČSLA vyřazeny až roku 1983.
V roce 1958 natočil režisér Vladimír Horák v Československém armádním filmovém studiu (ČAFS) o letounu MiG-15 krátký dokumentární film. Zaměřen je na licenční výrobu letounu a s ní související zkoušky. Ukázány jsou atraktivní pevnostní zátěžové zkoušky draku, zkoušky pneumatik a podvozku na padostroji a pozemní zkoušky vystřelovacího sedadla. Zkoušky v aerodynamickém tunelu se však zjevně netýkají letounu MiG-15, ale v době natáčení právě vyvíjeného cvičného letounu L-29 Delfín.
Pěkné záběry z tovární haly Aera Vodochody zachycují výrobu cvičných letounů CS-102.
Československé armádní filmové studio, 1958
Kopie filmu byla do sbírky VHÚ získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.