Film „Pasiáns“

Film „Pasiáns“

Středometrážní hraný film „Pasiáns“ natočilo Armádní filmové studio v zakázce pro Československou televizi. Scénář Jiřího Hubače režíroval Jan Matějovský a za kamerou stál tehdy armádní kameraman Juraj Šajmovič. „Pasiáns“ je jedním z výjimečných filmů reflektujících v rovině nesčetných metafor mocenské mechanismy v diktatuře.

Skupinka pěti turistů se při prohlídce starého paláce náhle ocitne v prostorách bez oken, odkud není východ. Jejich průvodce (Rudolf Hrušínský), svým charakterem podobný postavě Karla Kopfrkingla z filmu „Spalovač mrtvol“, využívá svou mocenskou pozici k manipulaci skupinou a zejména k získání vlivu na krásnou Kamilu (Jana Brejchová). Zatímco někteří turisté si na novou situaci života v podzemních místnostech rychle zvykají, jiní se odmítají vzdát a nadále zarputile hledají cestu ven. Pan průvodce se nakonec sám stane obětí jím vykonstruované reality. Když se rozhodne ukázat zbývajícím turistům cestu ven, je jimi zpacifikován jako ten, kdo se vzpírá zavedeným pravidlům.

„Pasiáns“ do hloubky odhaloval mechanismy přizpůsobování se člověka zprvu absurdním situacím a propůjčování se k činům, kterých by za původních okolností nebyl schopen. Ačkoliv se ve filmu nezmiňují žádné reálie, síla metafor byla tak velká, že byl na počátku normalizace ostrakizován a nesměl se vysílat. Nový ústřední ředitel ČST Jan Zelenka zažádal krátce po svém jmenování v srpnu 1969 předsedu vlády Oldřich Černíka o povolení stáhnout nominaci filmu na mezinárodní televizní festival „Prix Italia“. V duchu vznikajícího normalizačního konsensu Zelenka film stigmatizoval pro údajnou souvislost se srpnem 1968, ačkoliv sdělení filmu bylo mnohem obecnější: „I když jde o předlohu napsanou v roce 1966, film je režijně udělán tak, že je zřetelnou symbolikou o srpnu 1968. (…) Došli jsme k závěru, že film může způsobit pořádný politický podraz a je neúnosný v současné situaci.“

I přes dvacet let v „trezoru“ neztratil film díky své nadčasovosti na aktuálnosti, a jeho poselství je tak platné dodnes.

 

Výrobce: Dramatické vysílání Praha ve Studiu ČAF, 1969

Tvůrci: herci Jana Brejchová, Rudolf Hrušínský, Ladislav Boháč, Eduard Cupák, Josef Abrhám, František Řehák, Ladislav Mrkvička, scénář Jiří Hubač, střih Alois Fišárek, kamera Juraj Šajmovič, scénář a režie Jan Matějovský

Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, černobílá, zvuková, 1.895 metrů (67 minut)

Kopie filmu byla do sbírek VHÚ získána v roce 2008 převodem.

 

Aktuálně



Vyšlo čtvrté letošní číslo Historie a vojenství s hlavní studií o československém důstojníkovi vojenské zpravodajské služby OBZ Adolfu Püchlerovi

Vyšlo čtvrté letošní číslo Historie a vojenství s hlavní studií o československém důstojníkovi vojenské zpravodajské služby OBZ Adolfu Püchlerovi

29. 11. 2025
Poslední číslo Historie a vojenství letošního roku otevírá studie o československém důstojníkovi…
Poděkování za službu: Vojáci z misí po celém světě převzali ocenění na pražském Vítkově

Poděkování za službu: Vojáci z misí po celém světě převzali ocenění na pražském Vítkově

28. 11. 2025
Po návratu ze zahraničních operací byli dnes v Národním památníku na Vítkově…
Ve čtvrtek 27. listopadu v Armádním muzeu  promítneme filmy z naší sbírky. Přijďte se podívat na díla později známých filmařů

Ve čtvrtek 27. listopadu v Armádním muzeu promítneme filmy z naší sbírky. Přijďte se podívat na díla později známých filmařů

26. 11. 2025
Ve čtvrtek 27. listopadu se koná již tradiční komentované promítání filmů ze…
Katastrofa lodi Patria 25. listopadu 1940

Katastrofa lodi Patria 25. listopadu 1940

25. 11. 2025
Využití uprchlíků jako zbraně, určené k rozvrácení území protivníka, není vynález posledních desetiletí.…
V Armádním muzeu Žižkov převzali hrdinové třetího odboje dekrety a pamětní odznaky za protikomunistický odboj

V Armádním muzeu Žižkov převzali hrdinové třetího odboje dekrety a pamětní odznaky za protikomunistický odboj

24. 11. 2025
V Armádním muzeu Žižkov se v pondělí 24. listopadu sešli hrdinové třetího odboje. Z rukou…