Film „Sedmdesát pět let“

Film „Sedmdesát pět let“

K 75. narozeninám československého prezidenta arm. gen. Ludvíka Svobody připravilo v roce 1970 Studio ČAF krátký filmový medailonek lakonicky nazvaný „Sedmdesát pět let“, který byl přepracovanou verzí filmu „Návštěvy u prezidenta“ z roku 1969. Po formální stránce se v něm ještě prolínaly dozvuky dokumentaristických postupů z 60. let, jež upřednostňovaly kritický přístup ke zpracovávané látce a originalitu režijního řešení, s nastupujícím jednolitým diskursem a zglajchšaltovanou poetikou normalizační kinematografie. Ludvík Svoboda byl ve filmu stručně představen jako veřejně činná osoba i jako soukromý občan.

V roce 1915 byl odveden do rakousko-uherské armády, na ruské frontě padl do zajetí a v roce 1916 vstoupil do československých legií. Bojoval v bitvách u Zborova, Bachmače a při obsazování transsibiřské magistrály. Po krátkém období poválečné demobilizace znovu vstoupil do armády a stal se důstojníkem z povolání. V roce 1939 odešel z Protektorátu do Polska a později do Sovětského svazu, kde se zapojil do organizování československého vojska. V letech 1945–1950 byl ministrem národní obrany. Vinou stalinistických čistek se na čas dostal do vězení, v roce 1954 byl rehabilitován a vrátil se do veřejného života, jehož vrcholem byl výkon úřadu prezidenta republiky v letech 1968–1975.

Kontroverzním faktům ze Svobodova dlouhého života se však režisér decentně vyhýbal nebo je jen zlehka naťuknul a nechal bez hlubšího vysvětlení. Období raných 50. let tak obešel stručnou poznámkou o „době nedobrovolného ústraní“ a záběrem na několik novinových titulků. Ve filmu promluvil v kontaktním záběru o Svobodových lidských a vojenských kvalitách také arm. gen. Karel Klapálek, jenž měl s oslavencem řadu společných zážitků. Ludvík Svoboda zemřel 20. září 1979 ve věku nedožitých 84 let.

 

Výrobce: Studio ČAF, 1970

Tvůrci: režie Ivo Toman

Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, černobílá, zvuková, 323 metrů (12 minut)

Kopie filmu byla do sbírek VHÚ získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.

 

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…