Tanky a obrněné transportéry zaváděné do výzbroje naší armády v průběhu šedesátých let byly vybavovány novou rádiovou stanicí R–123, která postupně nahrazovala starší typ R–113, od něhož se lišila širším kmitočtovým pásmem, větším výkonem a možností předem nastavit čtyři automaticky přelaďované kmitočty.
Souprava rádiové stanice R–123 se skládala z přijímače – vysílače, antény s příslušenstvím, napájecího dílu, spojovacích kabelů a sady náhradních dílů. Ke stanici bylo připojeno tankové hovorové zařízení R–124 sestávající z přepínací skříňky velitele a zásuvek pro připojení kukel se sluchátky a hrdelními mikrofony.
Rádiový provoz za jízdy byl možný jen na zajištěných kmitočtech. Režim stálého příjmu se používal pro zabezpečení dlouhodobého odposlechu rádiové sítě bez potřeby přejít na vysílání. Při duplexním spojení ovládal rádiovou stanici hlas operátora. Dosah stanice za pohybu vozidla a se čtyřmetrovou anténou činil 13 až 20 km.
V instruktážním filmu jsou podrobně popsány a předvedeny postupy při uvádění stanice do provozu, při jejím ladění, kalibraci, nastavení ovládacích prvků, včetně metod ošetřování, pravidelné údržby a odstraňování případných závad. Pro větší názornost je film doplněn množstvím animovaných schémat.
Kopie filmu byla do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.
Výrobce: Studio ČAF Praha, 1969
Tvůrci: scénář, režie Vladimír Horák, kamera Jaroslav Kadlec
odborný poradce: pplk. ing. M. Čenger
Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, II. kombinovaná kopie, černobílá, česká verze, 543 m (19 minut)