Film „Za vlast, za socialismus“ představuje v produkci armádního filmového studia jeden z mála filmů, které byly po svém dokončení rovnou uloženy do archívu a na plátna civilních ani vojenských kin se nedostaly. Film o moderních tradicích Československé lidové armády sice byl poznamenaný myšlenkovými posuny v oblasti politiky dějin v období tzv. přestavby ve druhé polovině 80. let, ale v průběhu roku 1989 byl zásadním způsobem předběhnut zrychleným během dějin vedoucím ke změně politického režimu a tím i zásadním přehodnocením dosavadních historiografických dogmat. Přestože autorem filmu byl někdejší zastánce tvrdé normalizační linie a hlavní dramaturg armádního filmového studia plk. František Říčka, film reagoval na změny ve vnímání vojenských tradic. Zřetelnou novinkou bylo zejména to, že nově přiznával místo v panteonu vojenských tradic druhé světové války také československým vojákům bojujících na Západě. Několika větami a dobovými filmovými záběry tak film připomněl hrdinství československých letců v britském královském letectvu, vojáků v obrněné brigádě ve Velké Británii nebo Čechoslováků bojujících na Blízkém východě. Zároveň však nejprestižnější příčku v hierarchii nadále rezervoval a nejvíce prostoru věnoval odboji na východní frontě a úloze Sovětského svazu, z čehož poválečné Československo vyvozovalo svůj státně socialistický charakter. Film „Za vlast, za socialismus“ je tak pozoruhodným příspěvkem ke zkoumání vývoje kánonu vojenských tradic v období pozdního socialismu.
Výrobce: Československý armádní film, 1989
Tvůrci: scénář a režie František Říčka
Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, černobílá, zvuková, 594 metrů (21 minut)
Kopie filmu byla do sbírky VHÚ získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.