V souvislosti s převzetím strategické iniciativy se v letech 1943–1944 navýšila i přímá účast britské armády na pozemních bojích druhé světové války. Společně se stoupajícím množstvím angažovaných vojáků však hrozila i obava úměrně se navyšujícího počtu padlých a raněných.
Než se k raněným vojákům dostali školení zdravotníci, závisel jejich život často na pomoci kamarádů z družstva. K překlenutí náročného období mezi zraněním a lékařským ošetřením měl britským vojákům pomoci i instruktážní tisk First Aid for Fighting Men, který vydala britská War Office v květnu 1943.
Jednoduchý tisk v podobě do harmoniky složeného letáku se pohodlně vešel do kapsy battledressu a voják ho mohl mít vždy u sebe. Na nevelkém prostoru oboustranně potištěného listu o rozměru 31 x 16,5 cm jsou ve 25 bodech představeny zásady první pomoci na bojišti a způsoby nouzové evakuace raněných z ohroženého prostoru. Autor bere v úvahu minimální zdravotnické vybavení tehdejších vojáků, které se zpravidla skládalo pouze z obvazu a při ošetřování tudíž nebyla nouze o improvizaci. Doporučené ošetřovatelské postupy jsou podle dnešních meřítek vesměs zastaralé a někdy i zdraví nebezpečné, jiné však neztratily na své aktuálnosti ani více než sedmdesát let od vydání.
Pro potřeby československé armády na západní frontě existovala i česká jazyková mutace vydaná v roce 1944 pod názvem První pomoc pro vojáky v boji.
Tisk byl do sbírky VHÚ Praha získán po 2. světové válce.