Německá invaze na Krétu, zahájená dne 20. května 1941, představuje ve vojenských dějinách přelomovou operaci. Německé velení se rozhodlo dobít strategicky významný ostrov prostřednictvím lehce vyzbrojených vzdušných výsadků, které mohly být teprve v dalších fázích posíleny pěchotou dopravenou letadly a loděmi.
Proti nim stáli vojáci britského společenství národů a řecké armády, kteří se sem stáhli krátce předtím z řecké pevniny. Jejich situace byla obtížná, panoval nedostatek těžkých zbraní a u řeckých jednotek často chyběla i munice do pušek. Navzdory tomu se výsadkářům postavili na rozhodný odpor. Teprve poté, co se Němcům podařilo dobýt letiště Maleme a dopravit posily, nabrala operace rychlý spád a Spojenci se na konci května začali z ostrova stahovat.
Navzdory strategickému významu Kréty měla celá akce pro německé výsadkáře příchuť Pyrrhova vítězství. V důsledku špatného vyhodnocení zpravodajských informací se Němci setkali s neočekávaně tvrdým odporem a katastrofě zabránila jen vojenská zdatnost výsadkářů a taktické chyby spojenců. Ztráty 7. výsadkové divize dosáhly i tak přes 4000 mrtvých, nezvěstných a raněných, což vedlo německé velení k závěru, že výsadky takového rozsahu si pro příště nemůže dovolit.
Prezentované fotografie pochází ze soukromého alba jednoho z německých výsadkářů a symbolicky zachycují začátek a konec operace. Na prvním snímku jsou zachyceni vojáci „připravení vzlétnout proti Krétě“ před letounem Ju 52/3, zajímavá je především jednotná výzbroj tvořená samopaly MP 38/40. Druhá fotografie zachycuje výhled z paluby letounu při zpátečním letu z Kréty na řecké letiště Tanagra.
Fotografie byly do sbírky VHÚ Praha věnovány po roce 1968.