Francouzská identifikační známka

Francouzská identifikační známka

Vojenské identifikační známky se ve výbavě armád začaly objevovat v druhé polovině 19. století. Mezi jejich průkopníky patřila mimo jiné i francouzská armáda. Ta se myšlenkou štítku umožňujícího identifikovat padlé vojáky zabývala již v předvečer prusko-francouzské války a oficiálního zavedení se identifikační známky ve Francii dočkaly roku 1881.

V době vstupu Francie do první světové války nosili francouzští vojáci jednu identifikační známku, ale již 14. května 1915 bylo rozhodnuto používat známky v páru. Zatímco jedna zůstala s tělem pro případ pozdější identifikace, druhá byla odebrána pro potřeby úřední dokumentace. Ačkoli se nově zaváděné známky měly nosit kolem krku, řada vojáků si jednu ze známek adaptovala podle původního modelu provrtáním druhé dírky k nošení na zápěstí.

Prezentovaná známka dokumentuje pozdní vývoj francouzských identifikačních známek v období první světové války. Podle předpisu se na líc razilo jméno, příjmení a rok odvodu (ten je v tomto případě nahrazen písmeny EVTS - Engage Volontaire Tcheco-Slovaque), na rubu pak místo odvodu a kmenové číslo.

Známku používal československý legionář Josef Dvořáček (24. 8. 1883, Křeč –27. 10. 1918, Terron). Ten jako příslušník c. a k. pěšího pluku č. 75 padl v listopadu 1914 do ruského zajetí, kde se přihlásil do tvořících se československých legií. V říjnu 1917 odjel s transportem pod vedením kpt. Otakara Husáka přes Archangelsk do Francie. Zde se legionáři z Ruska stali základem pro vybudování 21. československého střeleckého pluku. Měsíc před koncem války byl pluk nasazen v bitvě u Terronu, ve kterém českoslovenští legionáři dosáhli skvělého vítězství. Josef Dvořáček se z něj však dlouho neradoval, v bitvě utrpěl vážné zranění, kterému podlehl pouhý den před vyhlášením samostatného Československa.

Rozměry: 2,5 x 3,5 cm

Známka odebraná padlému legionáři byla v roce 2007 zakoupena do sbírky VHÚ Praha.

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…