Francouzská pistole Bernardon-Martin 

V průběhu minulého století nepatřila Francie mezi dominantní výrobce samonabíjecích pistolí a konstrukční potenciál francouzských puškařů a vynálezů nebyl natolik na výši, aby mohl nabídnout konstrukce využitelné ozbrojenými složkami.

První samonabíjecí pistoli, jež se dočkala sériové výroby, zkonstruoval puškař Thomas Martin ze Saint Etiénne. V listopadu 1905 přihlásil k patentové ochraně konstrukci pistole, na níž obdržel v dubnu 1906 francouzský patent č. 359 992. V témže roce došlo ke vzniku společnosti Bernardon-Martin, v níž se Martinovým společníkem stal Étienne Bernardon, jenž vlastnil v Saint Etiénne strojírenský závod. V prosinci 1907 však byla společnost z nejasných důvodů rozpuštěna, Martin prodal Bernardonovi výrobní práva na konstrukci pistole a v únoru 1908 založil Bernardon novou komanditní společnost s názvem Société Française d'Armes Automatiques a obchodním názvem Bernardon et Cie.

Konstrukce pistole nevycházela z žádné známé předlohy a vyznačovala se poměrně velkým počtem šroubových spojů. Hlaveň tvořila s tělem a lučíkem jeden samostatný díl, rukojeť držely s tělem dva šrouby. Závěr, vedený v bočních drážkách na těle pistole, zajišťoval příčný šroub v přední části, jehož dřík procházel vodicí tyčinkou, uloženou pod hlavní. Rovněž vytahovač z pružinové oceli držel na pravé straně závěru zapuštěný šroub.

Pistole měla obvyklý jednočinný spoušťový mechanismus a bicí mechanismus tvořil přímoběžný úderník. Jediným pojistným prvkem byla otočná manuální pojistka, uložená v zadní části těla nad krčkem rukojeti. Na přední úponě lučíku měla pistole odpružený záchyt závěru, umožňující jeho zajištění v zadní poloze.

Zřejmě v roce 1911 ukončil Étienne Bernardon výrobu svých pistolí, jelikož byla silně nerentabilní a cenově nemohla konkurovat levnějším výrobkům na trhu. Podle dostupných informací pohltila výroba veškerý Bernardonův kapitál, takže mu nezbylo, než rozprodat výrobní zařízení a veškeré rozpracované součásti. Další část historie je však obestřena nejasnostmi, jelikož se dosud nepodařilo zjistit, který obchodník či výrobce odkoupil nedohotovené pistole, jež se následně objevily na trhu pod obchodním názvem Hermetic.

Nejasná zůstává rovněž celková produkce pistolí, ať již značených Systéme Bernardon-Martin, označovaných také jako model 1907, vyráběných se značením Automatique Francais a Systéme Bernardon, dnes dodatkově značených rokem 1909 či jejich poslední varianty s nápisem Hermetic Cal. 7,65 na levé straně závěru. Přes drobné konstrukční odlišnosti mají všechna provedení střenky z tvrzené pryže s kaligrafickým monogramem, tvořeným písmeny BM.

Nízký počet dochovaných exemplářů neumožňuje vytvoření takové databáze, z níž by bylo možné vyvodit počet vyrobených kusů v jednotlivých etapách jejich výroby. Stávající teorii o samostatné číselné řadě smontovaných pistolí s označením Hermetic zpochybňuje např. exemplář s výrobním číslem 3439, přičemž nejvyšší známé číslo 3733 má pistole značená Systéme Bernardon.

Exemplář s výrobním číslem 36 získalo muzeum v roce 1948 převodem ze Zbrojnice Terezín.

• Ráž: 7,65 mm Browning
• Celková délka: 154 mm
• Výška: 97 mm
• Šířka: 26,8 mm
• Délka záměrné: 134 mm
• Délka hlavně: 93 mm
• Kapacita zásobníku: 7 nábojů
• Hmotnost: 572 g