V průběhu první světové války došlo poprvé k nasazení kulometů jakožto podpůrné zbraně pěchoty v tak velkém rozsahu, že o významu této automatické zbraně již nikdo nepochyboval.
Francouzská armáda zavedla na prahu války do výzbroje především těžké, vzduchem chlazené kulomety Hotchkiss M 1914, avšak potřeba zbraní prudce vzrůstala. Proto podepsal v roce 1915 šéf generálního štábu francouzské armády Joffre objednávku na 50 000 kulometů zavedených do výzbroje pod označením Fusil Mitrailleur Mle. 1915. Jejich základem byla zbraň konstruktérů Jaquese L. H. Chauchata a Charlese Suttera z roku 1911 a objednávku na nové, výrobně jednoduché lehké kulomety získala pařížská firma Gladiator. Její výrobní program do té doby tvořily jízdní kola a automobily. Zbraň fungovala na principu uzamčeného závěru s dlouhým zpětným pohybem hlavně, což nebyl ten nejvhodnější princip už vzhledem k tomu, že při střelbě docházelo k pohybu velkých hmot na poměrně dlouhé dráze. Zbraně vyráběné během války firmou Gladiator nesly značení v podobě písmen C.S.R.G., z nichž první dvě byla iniciálami obou konstruktérů, třetí počátečním písmenem příjmení Paula Ryberiolla, manažera firmy a poslední vyjadřovalo výrobce. Bojový křest prodělaly kulomety během ofenzívy na Sommě a v červenci 1916 byla objednávka zvýšena na 110 000 kusů. Objednávku na výrobu získaly ale také Železárny a ocelárny námořnictva v Homecourtu v St. Chamond. Do konce války ale vyrobily pouze 20 000 kulometů, zatímco firma Gladiator jich dodala více než 227 000 kusů. Pro některé státy se kulomety FM 1915 staly po válce jedním z východisek výzbrojní nouze, naši armádu nevyjímaje. Ještě v roce 1929 mělo MNO ve své evidenci 604 těchto značně problematických zbraní. Počet dochovaných kusů je dnes nízký už z toho důvodu, že řada armád, v jejichž výzbroji se přechodně nacházely, je nechala postupně zlikvidovat.
Dnes již vzácný exemplář vyrobený v St. Chamond získal Vojenský historický ústav v roce 1956 převodem od Správy dělostřeleckého vyzbrojování (MNO-SDV) Praha.
Za zeleným plotem zadního traktu Armádního muzea Žižkov, kolem nějž vede hodně…
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz
milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby
veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou