FRANCUS, Iacobus. Relationis historicae continvatio…

Když 15. února 1611 vtrhla na Malou Stranu pražskou pasovská vojska, došlo k prudkým pouličním bojům a k velkým zmatkům. Situace byla nepřehledná a matoucí. Prahu, tedy sídelní město císaře Rudolfa II., napadlo vojsko jeho bratrance Leopolda, které po dvou dnech císař Rudolf prohlásil svým legitimním vojskem. Pasovským čelily jednotky českých stavů a Pražanů, které se uzavřely ve Starém a Novém Městě a císařsko-pasovské oddíly do pravobřežního města nevpustily. K dovršení chaosu se stavové obrátili s prosbou o pomoc na uherského krále Matyáše, Rudolfova mladšího bratra, který jim pak s vojskem svých Moravanů, Uhrů a Rakušanů přichvátal na pomoc. O událostech vpádu pasovských jsme již psali na našich stránkách několikrát, takže našim čtenářům v orientaci jistě pomůže text o Sporu domu Habsburského 1606−1611 nebo podrobnější článek o vpádu pasovských 1611.

Vpád pasovských do Rakous a do Čech pochopitelně vzbudil ve své době značný zájem a informace o událostech proběhly také dobovým tiskem. Psaly o něm s mnohými podrobnostmi také vydávané kroniky, mezi nimi i prezentovaná publikace Jacoba Franca vycházející ve Frankfurtu nad Mohanem. Za pozornost stojí mimo jiné například popis příjezdu krále Matyáše do Prahy a popis defilování stavovského vojska. Jde totiž o výborný pramen pro vojenské vexilology, neboť jednotky jsou uváděné podle svých praporů a kornet, u nichž je podrobný popis symbolů a nápisů, a zpravidla nechybí jméno jejich velitele či majitele. Dočteme se tak například, že rudá korneta, která měla na jedné straně symbol zlatého kříže a na druhé zlatého lva, pod tím byl umístěný nápis PRO PATRIA (Za vlast), patřila jednotce vedené rytmistrem Mikulášem panem z Bubna a jednalo se o tělesnou gardu nejvyššího lajtnanta (vrchního velitele) Matyáše Jindřicha hraběte Thurna.

Otázkou zůstává, kdo byl vlastně autorem textu této kroniky, neboť Jacobus Francus byl pseudonym německého teologa, učence a spisovatele Conrada Lautenbacha, který ale zemřel již roku 1595. A tak je otázkou, zda se za jménem Jacoba Franca skrýval někdo jiný, nebo zda bylo v titulu ponecháno jeho jméno z pietních či propagačních důvodů.

Prezentovaný starý tisk je součástí konvolutu dalších částí postupně vydávané kroniky Relationis historicae continuatio. Objemný svazek je vázaný v prkénkové vazbě potažené kůží. Jeho přední desky jsou polepené pergamenem se středověkým liturgickým textem. Svazek prošel roku 1998 restaurováním, po němž je uložený v na míru zhotovené krabičce. Celý konvolut se do Knihovny VHÚ dostal z děčínské zámecké knihovny, o čemž svědčí i exlibris hraběcího rodu Thun-Hohenstein. Thun-Hohensteinové velkou část své knihovny prodali v období první republiky a představovaný svazek byl přírůstkován do knihovny Vojenského musea Čs. republiky roku 1933.

Tento cenný historický pramen si můžete přečíst také on-line zde.

Citace:

FRANCUS, Iacobus. Iacobi Franci relationis historicae continvatio, Oder Warhafftige Beschreibunge aller fürnemen unnd gedenckwürdigen Historien, so sich hin unnd wider in hoch und nider Teutschland, auch in Franckreich, Schott- unnd Engelland, Hispanien, Hungarn, Polen, Siebenbürgen, Wallachey, Moldaw, Türckey, etc. etwas zuvor und hierzwischen nechstverschiener Franckfurter Fastenmessz biß auff diese Herbstmessz dieses 1611. Jahrs, verlauffen und zugetragen : Alles zum Theil auß eygner Erfahrung, zum Theil auß uberschickten glaubwirdigen Schrifften von tag zu tag colligirt und continuirt. [S.l.] : durch Sigismundum Latomum, 1611.