František Bílek, Francouzský legionář, dvacátá léta 20. století
Sádrový model pomníku francouzského legionáře patří k několika posledním unikátním nálezům z tvorby sochaře a legionáře Františka Bílka (1889–1944), jmenovce známějšího pražského sochaře a grafika. Figura vojáka ve francouzském stejnokroji je posazena na stylizovaný podstavec. Symbol poražené rakousko-uherské monarchie je symbolizován umírajícím dvouhlavým orlem.
František Bílek absolvoval v roce 1909 kamenickou školu v severočeských Hořicích. Na počátku první světové války narukoval k c. a k. praporu polních myslivců č. 12. V roce 1915 odešel na východní frontu, byl zajat a v červenci 1917 se přihlásil jako dobrovolník do československých legií. Byl zařazen k 5. čs. střeleckému pluku.
Od roku 1918 působil společně se sochaři Karlem Babkou a Josefem Šeborem, architektem Vilémem Kvasničkou a dalšími umělci v sochařských dílnách Informačně-osvětového odboru čs. legií v Rusku. Po jejich rozdělení se stal Bílek jedním z nejbližších spolupracovníků sochaře Karla Babky, který vedl východní (Irkutskou) část dílen a od dubna 1920 se stal jeho zástupcem.
Po návratu do Československa se František Bílek věnoval nadále tvorbě funerálních plastik. K nejznámějším patří památník Mistra Jana Husa v Libáni z roku 1925 podle architektonického návrhu Ladislava Šalouna (autora Husova pomníku na Staroměstském náměstí v Praze), pomník padlým vojákům 1914–1918 v České Skalici a pomník bojovníka za svobodu v Nechanicích z roku 1932.
Sádra, výška 77 cm.
Umělecké dílo bylo získáno do sbírky Vojenského historického ústavu Praha formou daru v roce 2017.