FUKALA, Radek. Jan Jiří Krnovský: stavovské povstání a zápas s Habsburky

FUKALA, Radek. Jan Jiří Krnovský: stavovské povstání a zápas s Habsburky

Dne 16. prosince 1577 na zámku Wolmirstedt v současném Sasku-Anhaltsku spatřil světlo světa Jan Jiří, druhorozený syn Jáchyma Fridricha Hohenzollerna, knížete krnovského a budoucího braniborského kurfiřta, a jeho první manželky princezny Kateřiny Braniborsko-Küstrinské. Chlapec studoval spolu se svým starším bratrem od roku 1588 kalvínskou akademii ve Štrasburku a roku 1592 byl zvolen protestanty za správce štrasburského biskupství. To ovšem vedlo k letitému sporu (1592−1604) s katolickou stranou, která upřednostňovala kardinála Karla prince Lotrinského. Počáteční vojenské fáze konfliktu se ale Jan Jiří pro nízký věk neúčastnil. Od roku 1603 pobýval ve Slezsku a roku 1607 mu otec předal zdejší statky. Během sporu domu habsburského (1606−1611) byl jmenován vrchním velitelem slezského vojska a roku 1611 s ním zajišťoval severní hranici proti možným diverzním vpádům polských kozáků. Patřil k radikálním protestantským stavům a po vypuknutí třicetileté války (1618−1648) okamžitě doplnil stavy slezského vojska, osadil pohraniční polsko-slezské pevnosti a v říjnu 1618 vstoupil do Čech, aby podpořil povstání. Podílel se na vytlačení Dampierrových jednotek ze země a účastnil se obléhání Českých Budějovic (1618−1619). V jižních Čechách operoval se slezským vojskem až do konce roku 1619, kdy jej vpády polských kozáků do země přiměly k návratu do Slezska. Během roku 1620 mu připadla obrana nejen Slezska, ale také obojí Lužice před saským kurfiřtem Janem Jiřím, tu však proti Sasům neubránil.

Po porážce stavovských sil v bitvě na Bílé hoře byl v dubnu 1621 jmenován Fridrichem Falckým vrchním velitelem stavovských sil. V následujícím polním tažení roku 1621 zvítězil nad císařskými v bitvě u Nového Jičína, obsadil severovýchodní Moravu, přešel do Uher a spolu s armádou sedmihradského knížete Gábora Bethlena vyprostil z obležení pevnost Nové Zámky. Poté společně postoupili k Bratislavě, kterou marně obléhali do září, a jejich následné tažení na Moravu skončilo bezúspěšným obléháním Olomouce, kterou ubránil Albrecht z Valdštejna. Jan Jiří Krnovský po tomto neúspěchu přišel o veškeré statky a musel prchnout do exilu v Sedmihradsku. Vojenských operací se zúčastnil naposledy roku 1623, kdy s exulantským a sedmihradským vojskem participoval na tažení na Moravu a obléhání Hodonína (1623). To ale skončilo uzavřením míru mezi Gáborem Bethlenem a císařem, který pohřbil naděje všech stavovských emigrantů. Krnovský kníže Jan Jiří pak počátkem března 1624 plný deziluze v Levoči na nemoc zemřel. Představoval jednu z nejvýraznějších a nejradikálnějších postav českého stavovského povstání.

Prezentovaná kniha formátu A5 vydaná českobudějovickým nakladatelstvím Veduta má pevné kartónové desky zdobené reprodukcí portrétního mědirytu zobrazujícího Jana Jiřího Krnovského. Vyšla roku 2005 a jedná se o jedinou biografii krnovského Hohenzollerna v českém jazyce. Jejím autorem je slezský profesor Radek Fukala, specialista na období třicetileté války a také na dějiny Slezska. Kniha samotná je velmi dobře vybavenou odbornou publikací a obsahuje tedy nejen obsáhlý poznámkový aparát a výběrovou bibliografii, ale také jmenný a místopisný rejstřík, seznam ilustrací, zkratek a jako doplňky též rodokmeny Hohenzollernů, přehled důležitých osobností krnovského dvora, rejstřík měst a obcí krnovského knížectví nebo pojednání o jezdecké pečeti Jana Jiřího. Nechybí ani resumé v německém jazyce. Text je doprovázen ilustracemi, většinou reprodukcemi dobových mědirytů, ale také mapkami či tabulkami. Celkově lze konstatovat, že jde o vysoce kvalitní publikaci, která je psaná živě a čtivě a přitom splňuje přísné nároky odborného vědeckého díla. Jedná se tedy o důstojný literární památník významného slezského vojevůdce a aktéra stavovského povstání.

Citace:

FUKALA, Radek. Jan Jiří Krnovský: stavovské povstání a zápas s Habsburky. 1. vyd.. České Budějovice : Veduta, 2005. 396 s. ISBN 80-86829-11-1.

Aktuálně



Působení sovětského SMERŠ na československém území v roce 1945. Desítky lidí zmizely beze stopy

Působení sovětského SMERŠ na československém území v roce 1945. Desítky lidí zmizely beze stopy

06. 08. 2025
Během závěrečných bojů druhé světové války obsazovala území československé republiky Rudá armáda.…
Prozkoumejte osudy hrdinů. Přečtěte si příběhy těch, kteří bojovali za vlast

Prozkoumejte osudy hrdinů. Přečtěte si příběhy těch, kteří bojovali za vlast

05. 08. 2025
Publicistický materiál, který začal vznikat jako Kalendárium hrdinů pro Lidové noviny a…
Chcete vědět, co pro vás chystáme ve Vojenském historickém ústavu Praha? Odebírejte náš newsletter

Chcete vědět, co pro vás chystáme ve Vojenském historickém ústavu Praha? Odebírejte náš newsletter

04. 08. 2025
Vojenský historický ústav Praha vydává od března tohoto roku svůj vlastní newsletter.…
Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha

Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha

01. 08. 2025
Od roku 2016 vysílá Česká televize a Český rozhlas příběhy projektu Vojenského…
Přijeďte do Lešan na Tankový den – 30. 8. 2025

Přijeďte do Lešan na Tankový den – 30. 8. 2025

28. 07. 2025
Vojenské technické muzeum Lešany ožije poslední srpnovou sobotu 30. 8. 2025 tradičním…