GLAZAR, Richard. Treblinka, slovo jak z dětské říkanky

Krátce před čtvrtou hodinou odpolední 2. srpna 1943 zazněl vyhlazovacím táborem Treblinka výstřel. Vyšel z pistole vytasené vězněm Wallabańczykem a zasáhl a těžce zranil SS-Oberscharführera Kurta Küttnera. Vzápětí se ozvaly výbuchy granátů, kterými vězni zaútočili na své dozorce. S křikem „Revoluce – konec vojny!“ vypuklo dlouho připravované povstání.

Vyhlazovací tábor Treblinka byl původně založen jako pracovní tábor, ale v červenci 1942 se změnil na tábor vyhlazovací. Odhaduje se, že v něm bylo zavražděno 730 000 až 900 000 (někdy až 1 milion) vězňů, hlavně polských Židů. I v takto nelidském prostředí se ale podařilo zorganizovat hnutí odporu. Přípravný výbor povstání vedl až do své smrti v dubnu 1943 polský lékař a kapitán polské armády Julian Chorążycki. Jeho členy byly dále Ze’ew Kurland, kápo v táborovém lazaretě, neformální vedoucí československých Židů a československý poručík v záloze Želomír Bloch, varšavský agronom Israel Sudowicz, kožedělec z Kielců Władysław Salzberg a později přibyl bývalý voják francouzské cizinecké legie Adolf Friedman a Marcel Galewski. Podle jimi vypracovaného plánu se vězni nejprve zmocnili zbraní, které byly následně distribuovány mezi vězně. Kolem půl třetí ale esesák Küttner zastavil jednoho z mladých Židů na místě, kde neměl co dělat, a po prohlídce u něho našel větší množství peněz. Začal jej proto bít a vyslýchat ho. Galewski proto urychleně vyslal Wallabańczyka s pistolí, aby Küttnera zlikvidoval dřív, než by mohla být odhalena příprava povstání.

Vzápětí po postřelení Küttnera zaútočili vězni granáty na další strážce, zapálili část táborových budov a zmocnili se dalších zbraní. Během boje byl naposledy viděn Želomír Bloch, když kryl útěk vězňů z druhé části tábora. Boj trval kolem půl hodiny. Z asi 850 vězňů v táboře se díky povstání podařilo uprchnout asi 350 lidem, dalších 350-400 Němci během povstání pobili. V táboře zůstalo jen asi 100 nebožáků, kteří většinou nebyli schopni prchnout kvůli špatnému zdravotnímu stavu. Ti byli poté také povražděni. Řada uprchlých vězňů byla v následné štvanici chycena a zabita, přesto se nejméně 60 z nich podařilo přežít do konce války. Šlo o jediné přeživší z vyhlazovacího tábora Treblinka.

Richard Glazar, autor prezentované knihy, se narodil roku 1920 v Praze v židovské rodině, která hovořila plynně česky i německy. Vystudoval gymnázium a na podzim 1939 nastoupil na vysokou školu, která byla záhy uzavřena. V září 1942 byl deportován do Terezína a asi měsíc poté byl odeslán do Treblinky. Němci jej vybrali do pracovní čety, díky čemuž přežil až do povstání, při němž se mu podařilo uprchnout. Na vypuknutí povstání vzpomínal ve své knize takto: „Vpředu, někde u našich obytných baráků padne výstřel, chvilka ticha - prásk - jeden granát, druhý, třetí, vidím, jak vybuchne vpředu na dlážděné cestě - vachman (ukrajinský strážný) stojící za námi zmizí pod ostatními těly a někam se propadne, ten u plotu taky, jako když ho do země vbije - Josek a Heršek mají v rukou pušky - 'Revoluce - konec vojny!' - druhá část hesla má zmást vachmany. 'Hurá' - nejdřív jednotlivě, nesměle - sám to nemohu dostat z prsou, chrčí mi to v krku, teď to konečně prorazí - hurá! - spojuje se, sílí, sborové táhlé hurá - a Treblinkou zní křik, jaký z ní dosud nevzešel - křik člověka...“ Se spoluvězněm Karlem Ungerem se mu pak podařilo projít okupovaným Polskem do Německa a pod falešnou identitou se dočkal osvobození americkou armádou. Po válce se vrátil do Československa a vystudoval ekonomii. Po únorovém převratu roku 1948 byl ale opět perzekuován. V první polovině 60. let patřil mezi svědky procesu s treblinskými dozorci a po sovětské okupaci ČSSR roku 1968 odešel do emigrace ve Švýcarsku.

Svoji knihu vzpomínek na hrůzy holocaustu napsal již po druhé světové válce, ale vyšla poprvé až roku 1992 v Německu. První české vydání vydal ještě o dva roky později Ústav pro soudobé dějiny AV ČR v pražském nakladatelství Torst, jako druhý svazek ediční řady Svědectví o době a lidech. Kniha formátu A5 v pevné vazbě neobsahuje skoro žádné obrazové přílohy, ani poznámkový aparát. Přesto jde o nesmírně cenné svědectví o prožitých útrapách a zločinech proti lidskosti.

GLAZAR, Richard. Treblinka, slovo jak z dětské říkanky. 1. vyd. Praha : Torst, 1994. (Svědectví o době a lidech, sv. 2)

Zdeněk Munzar