Gorjunov SG 43

Gorjunov SG 43

Sovětská armáda používala po celé meziválečné období těžké, vodou chlazené kulomety systému Maxim vz. 1910 a vz. 1910/1930. Jejich výroba se nezastavila ani po napadení Sovětského svazu hitlerovským Německem v červnu 1941. Naopak, zvýšená potřeba vyvolaná četnými ztrátami produkci zbraní ještě zvýšila. Přes osvědčenost konstrukce se ale jednalo o poměrně těžkou zbraň (s univerzálním podstavcem Vladimirova vz. 1931 měla hmotnost 59,3 kg). Potřeba lehčího, vzduchem chlazeného kulometu vyústila v ustanovení komise pod vedením generálmajora S. A. Smirnova, jež v období od dubna do června 1942 vyzkoušela celkem 14 různých konstrukcí.

Nejperspektivnější z nich se nakonec ukázal kulomet Petra Maximoviče Gorjunova (1902–1943), především díky výrobní jednoduchosti své konstrukce v porovnání s ostatními prototypy, včetně velmi perspektivní modernizace DS-43 konstruktéra Děgťareva. V říjnu prošel kulomet továrními zkouškami a následně závod No. 2 v Kovrovu, kde také zbraň vznikla, vyrobil prvních 50 kusů, z nich 45 odeslal k vojskovým zkouškám. Zbraň ještě nesla označení GVG, podle počátečních písmen jmen konstruktérů: P. M. Gorjunova, V. E. Voronkova a M. M. Gorjunova. Po úspěšných zkouškách, během nichž se odstraňovaly drobné nedostatky, prošel kulomet v květnu 1943 státními zkouškami. Navzdory Stalinově favorizaci Děgťarevovy konstrukce prosadil ministr obrany D. F. Ustinov zavedení Gorjunovova kulometu, jenž byl do výzbroje zaveden 14. května 1943 s podstavcem Děgťarev-Garanin pod označením „7,62-mm stankovyj pulemjot konstrukcii Gorjunova obrazca 1943 goda“.

K frontovému nasazení se první partie kulometů SG 43, vyrobené v kovrovském závodě No. 2, dostaly v říjnu 1943. V roce 1944 se jejich výroba rozšířila o továrnu ve Zlatoustu. Celková válečná produkce není přesně vyčíslena, avšak uvádí se, že kovrovský závod do konce války vyrobil 28 882 kusů.

Funkce zbraně byla založena na principu uzamčeného závěru s odběrem tlaku plynů z hlavně. K uzamčení závorníku docházelo sklopením jeho zadní části v horizontální rovině. Teoretická kadence zbraně činila 500–700 ran za minutu v závislosti na použití nábojů s lehkou či těžkou střelou. Praktická kadence se pak pohybovala v pásmu okolo 200–250 ran za minutu. K zásobování zbraně sloužil kovový 250-článkový nábojový pás uložený ve schránce.

Do výzbroje čs. armády se kulomety Gorjunov dostaly především v důsledku zakoupení licence na jejich výrobu a od roku 1953 je vyráběla Zbrojovka Brno, n. p. v Brně.

Exemplář z roku 1953 získal VHÚ v roce 2004 převodem z VÚ 2630 ve Vyškově.

 

Ráž: 7,62 x 54 R

Celková délka: 1150 mm

Délka hlavně: 720 mm

Hmotnost samotné zbraně: 13,8 kg

Hmotnost zbraně s podstavcem a se štítem: 44,5 kg

 

Aktuálně



Zajímáte se o historii a genealogii? Přidejte se k mezinárodnímu projektu a pomozte s identifikací mužů, kteří se ztratili v dějinách

Zajímáte se o historii a genealogii? Přidejte se k mezinárodnímu projektu a pomozte s identifikací mužů, kteří se ztratili v dějinách

13. 10. 2025
Mezinárodní tým historiků vyzývá veřejnost: Pomozte navrátit identitu vojákům zemřelým v zajetí,…
Přijďte na venkovní výstavu o koaličních válkách 1792-1815. Od zítřka ji najdete před Generálním štábem Armády ČR

Přijďte na venkovní výstavu o koaličních válkách 1792-1815. Od zítřka ji najdete před Generálním štábem Armády ČR

13. 10. 2025
Před Generálním štábem Armády ČR je od 14. října do 28. listopadu…
Přijďte v pondělí 13. 10. na besedu k tématu „Obléhání pevnosti Dunkerque“ do Národního technického muzea

Přijďte v pondělí 13. 10. na besedu k tématu „Obléhání pevnosti Dunkerque“ do Národního technického muzea

10. 10. 2025
Historik Vojenského historického ústavu Praha Jiří Plachý bude 13. října hostem diskusního…
Sbírku VHÚ Praha obohatil unikátní stroj. Obrněný transportér, který byl nasazen při invazi do Československa v srpnu 1968

Sbírku VHÚ Praha obohatil unikátní stroj. Obrněný transportér, který byl nasazen při invazi do Československa v srpnu 1968

09. 10. 2025
Mezinárodní kontakty pracovníků Vojenského historického ústavu Praha a spolupráce s vojenskými historickými…
Od rozkolu k renesanci spolupráce - Československo-francouzské vztahy v oblasti vojenského zpravodajství (září 1938‒červen 1940)

Od rozkolu k renesanci spolupráce - Československo-francouzské vztahy v oblasti vojenského zpravodajství (září 1938‒červen 1940)

09. 10. 2025
Spojenectví s Francií tvořilo od vzniku Československa základ jeho bezpečnostní architektury. Mimořádný…