Pro každého letce byl vždy k úspěšnému plnění zadaných úkolů důležitý i pocitový komfort, který během letu zažíval. Zvlášť významným bylo tepelné zabezpečení celé osádky na jednotlivých stanovištích letounu. V případě, že kokpit nebyl z nějakého důvodu celkově vyhříván, nosili němečtí letci elektricky vyhřívané kombinézy a rukavice. Dodávku elektrické energie do odporových drátků oděvu zajišťoval palubní systém, zpravidla napájený dynamem a baterií.
Pohodlnou regulaci teploty umožňoval jednoduchý reostat, umístěný v nevelké krabičce odlité z lehkého kovu, připevněné ke stěně kabiny. Z jedné strany k ní vedly dráty palubní sítě a na druhé straně byl výstup na přípojnou vidlici oděvu. Páka nastavení teploty byla patřičně velikostně dimenzovaná, aby ji šlo snadno ovládat i v rukavicích. Na regulátoru vyhřívání oděvu ze sbírek VHÚ bylo vylito: Heizbe-kleidung, 126-541A-1, Bm. LVW5, Fl. 32403-3, 24 V a značka výrobce, jímž byl Siemens Apparate und Maschinen G.m.b.H. Berlin-Siemensstadt. Tento sbírkový předmět o rozměrech 160x110x50 mm a hmotnosti 300 g, dokladující způsob vybavení posádek německých letadel, získal VHÚ v roce 2014 koupí od soukromníka.