Hoboj v C ladění z Vojenské konzervatoře v Roudnici nad Labem

Hoboj v C ladění z Vojenské konzervatoře v Roudnici nad Labem

Organologie, vědní disciplína o hudebních nástrojích, řadí hoboj do skupiny dřevěných dechových instrumentů, tzv. aerofonů. Z hlediska bližšího názvoslovného rozlišení se jedná o dřevěný dechový nástroj s dvojitým plátkem, u něhož se dociluje tvorby tónu rozechvěním dvou plátkových jazýčků prostřednictvím hráčova výdechu. Stejně jako u příbuzného fagotu nebo klarinetu je k výrobě jazýčků využíváno Trstě rákosovité (Arundo donax), traviny z čeledi lipnicovitých. Vlastní těleso hoboje se zhotovuje z tmavého grenadillového dřeva, které se vyznačuje vysokou tvrdostí a trvanlivostí. Grenadill, nebo také nepravý eben či babanus, se získává z listnatého stromu z čeledi bobovitých, Blackwoodu afrického (Dalbergia melanoxylon). V menším měřítku se k výrobě nástroje rovněž využívá Zimostrázu vždyzeleného (Buxus sempervirens).

Předchůdcem hoboje byl šalmajový nástroj, který se do Evropy dostal prostřednictvím arabských nájezdníků v 8. století n. l. Z tohoto jednoduchého píšťalového instrumentu se v pozdním středověku vyvinul tzv. bomhart, jehož další zdokonalování vyústilo na počátku 17. století v úspěšné zkonstruování prvních hobojů. Stalo se tak především zásluhou mistrného umění francouzských nástrojových vývojářů. První veřejné vystoupení hoboje spadá do roku 1628 kdy jej v rámci církevní mše, u příležitosti slavnostního vysvěcení salzburské katedrály sv. Ruperta a Virgila, použil italský skladatel Orazio Benevoli (1605-1672). Ve světském hudebním prostředí měl hoboj premiéru v roce 1671 v Paříži. Významný francouzský komponista Robert Cambert (1628-1677) zužitkoval jeho výrazného a ostrého tónu v operní hře „Pomone“. S postupujícím časem získával hoboj na stále větší oblibě a dnes má nezastupitelnou pozici v komorních a symfonických orchestrech. Nástroj je populární také u jazzových a folklórních hudebníků.

Instrument na fotografii je produktem kraslické firmy Amati a představuje novodobý hoboj v C ladění. Nástroj je vyroben z grenadillového dřeva a skládá se ze tří oddělitelných částí, tj. z rozšiřujícího se vrchního a středního dílu a z horní části, ve které je umístěn strojek pro zakládání třtinového dvojitého plátku. Toto zařízení vyobrazenému nástroji bohužel schází. Hoboj je dále vybaven složitým klapkovým mechanizmem tzv. Böhmova systému, díky němuž je instrument významně tónově obohacen. Celková délka grenadillové trubice činí přibližně 60 cm.

Sbírkový předmět byl původně majetkem dnes již zrušené Vojenské konzervatoře v Roudnici nad Labem. Do sbírek Vojenského historického ústavu Praha se dostal převodem ze Základny neopravovaného materiálu v Brně v roce 2009.

Aktuálně



Připomínáme si 78 let od neobjasněného úmrtí Jana Masaryka

Připomínáme si 78 let od neobjasněného úmrtí Jana Masaryka

10. 03. 2026
Od smrti Jana Masaryka dnes uplynulo 78 let. Mezi vítězstvím komunistů v…
Výstava „1945-Voláme všechny Čechy!“ prodloužena do 8. května 2026

Výstava „1945-Voláme všechny Čechy!“ prodloužena do 8. května 2026

10. 03. 2026
Pro velký zájem byla výstava „1945-Voláme všechny Čechy!“ prodloužena do 8. května…
V neděli 8. března se v Sokolovu uskutečnil pietní akt 

V neděli 8. března se v Sokolovu uskutečnil pietní akt 

09. 03. 2026
V ukrajinské obci Sokolovo zástupci místního muzea a městských samospráv uctili památku…
Připomínáme si výročí bitvy u Sokolova - 8. 3. 1943

Připomínáme si výročí bitvy u Sokolova - 8. 3. 1943

08. 03. 2026
V pondělí 8. března 1943 se u ukrajinské obce Sokolovo poprvé dostala československá…
Připomínáme si 176 let od narození prezidenta T. G. Masaryka

Připomínáme si 176 let od narození prezidenta T. G. Masaryka

07. 03. 2026
Před 176 lety se v Hodoníně narodil Tomáš Garrigue Masaryk. Pozdější prezident,…