Hroty středověkých šipek ze Sionu
První sezóna výzkumu dr. Janské na Sionu v roce 1961 přinesla nálezy železných hrotů šipek z kuší před plášťovou hradbou kamenného jádra hradu. Nálezy byly interpretovány tak, že útočníci překonali 6. září 1437 hlinito-kamenité hradby předhradí a obránci se stáhli do hradu, kde ještě vzdorovali. Množství hrotů bylo nalezeno v dalších sezónách uvnitř hradu, ale největší sumu nálezů přinesl systematický detektorový průzkum v letech 2010‒2012. Jednalo se o hroty šipek vystřelených jak obránci na svahy za říčkou Vrchlicí, tak šipky útočníků pod hradbami. Při podobném výzkumu je zásadní přesné zaměření nalezených střel a šipek a jen tak je možno provést prostorovou analýzu a rekonstruovat průběh boje. Z rozměrů a hmotnosti šipek vyplývá, že na bližší vzdálenost, tzn. ca 100 m, se střílelo šipkami s hroty o délce 5-6 cm a hmotnosti okolo 40 g, kdežto na vzdálenost až 150 m měly hroty délku 7-8 cm a hmotnost okolo 50 g. Z toho vyplývá užívání kuší lehčích, napínaných hákem na opasku, kdy střelec vložil nohu do třmenu na čele sochy/pažby, tětivu zaháknul za opasek a sešlápnutím natáhnul lučiště a tětivu zasadil do ořechu, válečku se žlábkem a otvorem pro pákový spouštěcí mechanismus. Těžší zbraně se natahovaly hevery, pákovými či kladkovými, nasazenými na týl pažby. Rychlost palby u lehčích kuší se mohla pohybovat okolo tří výstřelů za minutu, u těžkých s kladkovými hevery po jednom výstřelu. Tím se kušník rovnal střelci z hákovnice či píšťaly a i dostřel a účinek byl srovnatelný. Oproti lučištníkovi byl výcvik mnohem kratší a zvládli jej i méně fyzicky zdatní jedinci.
Ve sbírce VHÚ je řada šipek nalezených v jádru hradu při výzkumu v letech 1961 až 1964. Prezentované patří k těžším a do hradu byly tedy vystřeleny z protilehlých, západních svahů Vrchlice ze vzdálenosti cca 150 m.
Aktuálně
Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha
Přijeďte do Lešan na Tankový den – 30. 8. 2025
Systém vojenského školství v posledním dvacetiletí ČSLA
Výročí 130 let od narození generála Františka Moravce, zveřejňujeme dosud neznámé snímky z jeho působení v Německu
Branná povinnost v Československu (1918‒1939) jako téma souladu i střetávání zájmů obrany státu a politických hledisek
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
