Soukromě pořízená vojenská identifikační známka nebyla mezi našimi vojáky v letech 2. světové války nic mimořádného. Vkusně vyrobená známka, zpravidla náramkového typu, nesloužila jen jako praktický doplněk stejnokroje, ale měla i roli estetickou.
Poměrně luxusním zástupcem takových soukromě pořízených identifikačních známek je ta, kterou si nechal vyrobit tehdejší npor. Ladislav Jilma. Hlavní motiv je stylizován do podoby československého důstojnického čepicového odznaku, po jeho stranách jsou iniciály L. J. a na straně nápis Czech. Cont. M.E.F. a Z/10 500 043. Lev je zřejmě vyřezán z mince nebo přívěšku, zbytek je ručně rytý. Součástí známky je řetízek pro upevnění kolem zápěstí. Na rozdíl od běžně fasovaných známek, neměli ty soukromě pořízené zpravidla žádnou oddělitelnou část s duplicitními údaji.
Ladislav Jilma (1913 - 2001) zahájil svou kariéru v československé armádě v roce 1934. Po okupaci Československa a začátku 2. světové války odešel tzv. jižní cestou do exilu. Na Středním východě velel zpočátku zákopnické četě a v letech 1941 a 1942 se s ní účastnil bojových akcí. Po vytvoření 200. československého lehkého protiletadlového pluku se stal velitelem roty. V květnu 1943 odešel do SSSR, kde v řadách 1. čs. samostatné brigády velel nejprve protitankovému oddílu a později ženijnímu praporu. Konec války ho zastihl jako ženijního náčelníka armádního sboru. Po válce se věnoval studiu na vojenských školách a v 50. letech velel ženijnímu pluku, což byla funkce pro člověka jeho kvalit poměrně nízká. Bohatou vojenskou kariéru ukončil jako vědecký pracovník na Vojenské akademii.
Náramková identifikační známka Ladislava Jilmy byla do sbírek VHÚ Praha darována roku 2014.