Ing. Jaroslav Šlechta v Leteckém muzeu Kbely

Ing. Jaroslav Šlechta v Leteckém muzeu Kbely

Fotogalerie

Ing. Jaroslav Šlechta ve Kbelích, květen 1987
Ing. Jaroslav Šlechta ve Kbelích, květen 1987 - zcela vpravo paní Janečková
Dvojice snímků z května 1987 zachycuje věhlasného konstruktéra letadel a vrtulníků Ing. Jaroslava Šlechtu s rodinou na setkání leteckých konstruktérů v Leteckém muzeu ve Kbelích. Na druhém snímku zcela vpravo stojí paní Janečková, manželka plukovníka Jaroslava Janečky, ředitele muzea.

 

Ing. Jaroslav Šlechta měl k letecké technice blízko odjakživa. Již po první světové válce působil v Leteckém arsenálu na pražském Výstavišti. V meziválečném období se proslavil jako vedoucí konstrukce letadel v ČKD – Praga. Mezi jeho díla patří sportovní letadlo Praga E-114 „Air Baby“, dopravní letadlo E-210 nebo průzkumný letoun a lehký bombardér E-51.

Za druhé světové války byl Ing. Jaroslav Šlechta donucen odejít do německého města Halle a pracovat na vývoji vrtulníků pro Němce. Svůj nadání však v tomto ohledu plně rozvinul až po druhé světové válce, kdy se stal hlavou konstrukční skupiny LT3 (později přejmenované na LC) – tato skupina zakotvila ve znárodněné firmě Aero. Ing. Šlechta vypracoval návrh vrtulníku XE-I se dvěma nosnými rotory a do stádia prototypu dovedl stroj XE-II s jedním nosným rotorem – práce na něm však byly zastaveny po tragické nehodě roku 1952.

A především se Jaroslav Šlechta stal duchovním otcem vrtulníku HC-2 „Heli Baby“, sériově vyráběného od roku 1958. Vývoj vrtulníků však dlouhodobě trpěl nedostatkem zdrojů a nezájmem či přímo nepřátelstvím nadřízených míst; opakovaně došlo k zavržení domácích typů ve prospěch strojů sovětských.

V 60. letech Ing. Šlechta odešel do důchodu, avšak ani tehdy se neizoloval od své celoživotní práce – s konstrukcí HC-3T se zapojil do soutěže o nový vrtulník. (Přednost nakonec dostal návrh HC-4 kolegy Jaroslava Tekla – roku 1971 však byl i jeho vývoj, započatý roku 1967, zastaven na rozkaz shora.) Ing. Jaroslav Šlechta zemřel roku 1989.

 

Aktuálně


Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…