Íránský samopal PPŠ 41 – dar armádnímu generálovi Ludvíku Svobodovi

Íránský samopal PPŠ 41 – dar armádnímu generálovi Ludvíku Svobodovi

Sovětská armáda přijala v prosinci 1940 po rozsáhlých zkouškách do výzbroje samopal konstruktéra Georgije Semjonoviče Špagina (1897–1952) pod označením „Pistolet pulemjot Špagina obrazca 1941 goda“, zkráceně označovaného PPŠ 41. V důsledku napadení Sovětského svazu prudce vzrostla potřeba pěchotních zbraní a výroba samopalu Špagin, stejně jako jiných zbraní, dostala masový charakter. Kromě výrobní jednoduchosti s minimálním počtem třískově obráběných součástí disponoval, stejně jako první sovětský samopal PPD 40, bubnovým zásobníkem s kapacitou 71 nábojů, zajišťujícím poměrně vysoký palebný potenciál. Vzhledem k větší míře výskytu funkčních problémů byl pro zbraň zkonstruován ještě schránkový segmentový zásobník s kapacitou 35 nábojů, jenž také přispíval k vyšší ovladatelnosti zbraně. Samopal Špagin se stal jedním ze symbolů Velké vlastenecké války.
V roce 1943 vybudovala poblíž Teheránu íránská firma Mosalsalsasi zbrojovku a zahájila přípravy pro licenční výrobu samopalů PPŠ 41, jež dostaly označení Model 22, podle roku 1322 perského kalendáře. Do přípravy výroby se zapojila také řada československých odborníků ze Zbrojovky Brno, kteří se dostali do Íránu a podíleli se na budování tamní kulometky. Sériová výroba samopalů se ale rozběhla až v roce 1944 a produkce do ukončení války nedosáhla velkého objemu. K červnu 1945 se podařilo vyrobit okolo 12 000 samopalů.
Armádní generál Ludvík Svoboda (1895–1979), prezident Československé socialistické republiky v období let 1968–1975, účastník bojů čs. legií u Zborova a u Bachmače, velitel 1. československé samostatné brigády v SSSR v letech 1943–1945, dostal darem od čs. techniků z teheránské zbrojovky samopal s výrobním číslem AO 406 vyrobený v roce 1944. V modrým sametem polstrované kazetě z leštěného intarzovaného dřeva s čs. státním znakem ve víku je uloženo příslušenství tvořené ponosným popruhem, dvěma segmentovými zásobníky, plničkou zásobníku a olejničkou.
Kazetu se zbraní daroval muzeu Ludvík Svoboda v říjnu roku 1951.

Aktuálně



Katastrofa lodi Patria 25. listopadu 1940

Katastrofa lodi Patria 25. listopadu 1940

25. 11. 2025
Využití uprchlíků jako zbraně, určené k rozvrácení území protivníka, není vynález posledních desetiletí.…
V Armádním muzeu Žižkov převzali hrdinové třetího odboje dekrety a pamětní odznaky za protikomunistický odboj

V Armádním muzeu Žižkov převzali hrdinové třetího odboje dekrety a pamětní odznaky za protikomunistický odboj

24. 11. 2025
V Armádním muzeu Žižkov se v pondělí 24. listopadu sešli hrdinové třetího odboje. Z rukou…
Ludvík Svoboda - připomínáme si 130 let od narození vojenského velitele a pozdějšího prezidenta

Ludvík Svoboda - připomínáme si 130 let od narození vojenského velitele a pozdějšího prezidenta

24. 11. 2025
Ludvík Svoboda je částí společnosti vnímán kriticky, jako státník, který zklamal. Asi…
Přijďte ve čtvrtek 27. listopadu do muzea na další filmový večer, promítneme Kachyňu i Jasného

Přijďte ve čtvrtek 27. listopadu do muzea na další filmový večer, promítneme Kachyňu i Jasného

23. 11. 2025
Ve čtvrtek 27. listopadu se koná již tradiční komentované promítání filmů ze…
Krvavý přízrak jménem Filature

Krvavý přízrak jménem Filature

21. 11. 2025
Od října 1944 se Čs. samostatná obrněná brigáda ve Velké Británii (Czechoslovak…