Snímek pořízený v červnu 1942 zachycuje italské vojáky ostřelující spojenecké síly u Tobruku.
Itálie toužila získat kolonie v severní Africe již od svého sjednocení. Početná italská komunita žila v Tunisku, jehož se však roku 1881 zmocnila Francie. Ve válce s Osmanskou říší z let 1911–1912 Italové získali Libyi, ambice fašistického režimu však byly mnohem větší.
Dne 10. června 1940 Itálie vstoupila do války na Hitlerově straně, avšak vítězství se nedostavovala. Nejvýznamnějším počinem italských sil v severní Africe bylo sestřelení letounu, v jehož troskách zahynul jejich velitel, maršál Italo Balbo. Vpád do Egypta v září 1940 se záhy vyčerpal a při protiútoku mnohem slabších britských sil se velká část italských vojsk vzdala.
Počátkem roku 1941 Britové ovládli Kyrenaiku a situaci zachránil teprve Rommelův Afrikakorps. Vojska Spojenců a Osy bojovala v Kyrenaice se střídavými úspěchy. Na jaře 1942 síly Osy v severní Africe zahájily ofenzívu, 21. června dobyly Tobruk a opět překročily egyptskou hranici – v červenci však byly zastaveny a na přelomu října a listopadu poraženy u El Alameinu.
Dne 8. listopadu 1942 bylo zahájeno spojenecké vylodění v Maroku a Alžírsku. Italové a Němci sice obsadili Tunisko, avšak nedokázali zastavit postup spojeneckých vojsk z Egypta do Libye a posléze do Tuniska. Vojska Osy, sevřená v Tunisku, kapitulovala 15. května 1943 – do zajetí padlo čtvrt milionu italských a německých vojáků.