Bezprostředně po skončení světové války zrušila italská armáda veškeré objednávky na pistole model 1917, čímž se zbrojovka Pietro Beretta v Gardone dostala do odbytových potíží.
Aby jim mohla lépe čelit, rozšířila svůj výrobní sortiment o kapesní pistoli model 1919 v ráži 6,35 mm Browning. Jejím konstruktérem byl Tullio Marengoni (7. 4. 1881 – 2. 8. 1965), jehož invence vtiskla řadu charakteristických znaků celé meziválečné řadě pistolí firmy Beretta. Kapesní model přinesl dva prvky, jež ovlivnily další konstrukce. Otočná manuální pojistka na levé straně těla sloužila zároveň k zajištění hlavně a otevřená horní část závěru tvořila výhozné okénko a zároveň sloužila k vyjímání hlavně. Na rozdíl od řady dalších modelů měla pistole pevné hledí, vyfrézované z těla závěru.
Konstrukční prvky kapesního modelu v ráži 6,35 mm aplikoval Marengoni v roce 1921 na novém modelu pistole, zařízeném na náboj 7,65 mm Browning. Bicí mechanismus, tvořený kladívkem, vycházel z armádního modelu 1917, zatímco u kapesní pistole jej tvořil přímoběžný úderník. Stejně jako výchozí model měla nová pistole střenky vylisované z ocelového plechu s písmeny PB v elipse, umístěné v horní části střenek.
Nová pistole, označená jako model 1922, se dostala do sériové výroby zřejmě již v roce 1921, kdy ji firma Beretta nabízela v katalogu. Ve výrobním programu firmy zůstala až do roku 1932, aniž by zaznamenala velkých obchodních úspěchů. Do výzbroje italské armády nikdy přijata nebyla, ačkoliv několik stovek pistolí nakoupilo královské námořnictvo (Regia Marina) a letectvo (Regia Aeronautica), dnes již rovněž neznámé množství tvořilo součást pestré výzbrojní kolekce finské armády. Celková produkce dosáhla počtu 42 780 pistolí.
Exemplář z výzbroje královského námořnictva získalo muzeum v roce 1989 převodem z VÚ 1337 v Babicích u Říčan.
Ráž: 7,65 mm Browning
Celková délka: 150 mm
Výška: 110 mm
Šířka: 25 mm
Délka záměrné: 122 mm
Délka hlavně: 96,8 mm
Kapacita zásobníku: 8 nábojů
Hmotnost pistole s prázdným zásobníkem: 610 g