Snímek zachycuje italské kanóny 149G ráže 149,1 mm, ukořistěné rakousko-uherskou armádou. Fotografie byla pořízena možná roku 1917 při rakousko-uherské ofenzívě u Caporetta.
Tato děla byla známá též jako kanón 15 GRC/ret, 149 mm kanón vz. 1877 a kanón 149/23. Vyvinuta byla arzenálem v Turíně a do výzbroje italské armády byla zařazena roku 1882. Během jejich dlouhé kariéry docházelo k modifikacím, údaje pro základní polní verzi jsou následující: ráže byla 149,1 mm, délka hlavně činila 23-násobek ráže neboli 3427 mm a vývrt hlavně měl 36 drážek. Samotná hlaveň vážila zhruba 3,3 tuny, celý kanón pak měl hmotnost 5,25 tuny. Náměr činil –10° až +33°, odměr neexistoval – míření se provádělo otáčením celého kanónu. Granát vážil 30,5 kg a šrapnel 35 kg; maximální dostřel se v závislosti na náloži a munici pohyboval rozmezí 2000–9300 m. Kanón měl klínový závěr, nebyl vybaven brzdovratným mechanismem, proto jej bylo po každém výstřelu třeba znovu zaměřit. Kromě verze určené pro boj v poli byl tento kanón používán také v pevnostech na otáčivé lafetě nebo pod ocelovou kupolí.
Počet vyrobených děl tohoto typu byl značný. Již od počátku dvacátého století měl být kanón 149G nahrazen novějším, byt nepříliš pokročilejším typem 149/35, tento proces však zdaleka nebyl dokončen. Kanóny 149G se uplatnily za italsko-turecké války v letech 1911–12, hojně byly využívány i za první světové války, jak dokládá i náš snímek. Ironií je, že se i nový typ 149/35 přežil a nacházel se ve výzbroji italských vojsk ve značných počtech ještě za druhé světové války – v červnu 1940 jich italská armáda měla takřka 900.