Italské tanky M 14/41

Italské tanky M 14/41

Fotogalerie

Italské tanky M 14/41
Snímek, pořízený patrně v říjnu 1942 ve výrobní hale Ansaldo, zachycuje italské tanky M 14/41 určené pro severoafrické bojiště.

 

Tanky, kterými disponovala italská armáda na počátku první světové války, nedostačovaly potřebám doby. Odpovědí byl typ Fiat-Ansaldo M 13/40 (M znamenalo „Medio“ čili „střední“ – jinými armádami byl považován za tank lehký) z roku 1940. Z něj byl odvozen modernizovaný typ M 14/41, jenž se od něj na první pohled v podstatě neodlišoval. Italský tank M 14/41 měl délku 4,92 m, šířku 2,20 m a výšku 2,38 m. Vybaven byl silnějším dieselovým motorem a mohl se na silnici pohybovat rychlostí až 32 km/h. Rovněž pancéřování bylo vylepšeno, na čele korby bylo silné až 30 mm, na věži až 42 mm. Jeho slabinou bylo, že zůstávalo nýtované. Stroj byl o něco těžší než M 13/40 – údaje se pohybují mezi 14 a 14,5 t. Výzbroj představoval kanón ráže 47 mm ve věži, jeden s ním spřažený kulomet ráže 8 mm, dvojice dalších kulometů v korbě a jeden snímatelný na vrcholu věže. Posádku tvořili čtyři muži.

Přestože tyto tanky představovaly významné zlepšení oproti předcházejícím typům, stále neodpovídaly potřebám doby. Italská armáda si to uvědomovala, i proto bylo vyrobeno pouze zhruba 800 tanků M 14/41. V pozdějších letech nebyl italský průmysl nebyl schopen dodat vlastní armádě větší množství strojů modernějších typů. Po přechodu Itálie na stranu Spojenců v září 1943 se velkého množství tanků M 13/40 a M14/41 zmocnili Němci, kteří je využívali pod označením Pz M 13/40 735(i) a Pz M 14/41 736(i). V německých službách tyto tanky sloužily zejména v Itálii, ale například i při potlačování Varšavského povstání. Již dříve, během bojů v severní Africe, ukořistěné stroje využívali i Britové a Australané (ti je označovali symbolem bílého klokana). Vedle toho se tank M 14/41 stal základem pro samohybné dělo Semovente da 90/53 (M.41 da 90/53).

 

Aktuálně


Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…