Italský útočný nůž, 1916–1918
Fotogalerie
Dýka nebo dýkovitý nůž byly od nepaměti součástí doplňkové výzbroje vojáka. Zákopový charakter 1. světové války vedl k boji muže proti muži ve stísněném prostoru zákopu, kde byl tehdejší dlouhý bodák nasazený na pušce prakticky nepoužitelný. Přirozenou reakcí na tuto situaci bylo vytvoření speciálního dýkovitého otevřeného nože. Zákopové nože se vyráběly primitivním způsobem v polních kovárnách přímo na frontě nebo je vojákům dodávali nožíři neoficiálním způsobem prostřednictvím týlových příslušníků. V průběhu války zavedly některé armády pro své speciální oddíly standardní dýkovité nože, které jsou označovány jako útočné. Tyto zbraně byly vyráběny jako zcela nové vzory nebo byly vytvořeny zkrácením čepelí již zavedených bodáků. Československé legie v Itálii byly v průběhu 1. světové války vyzbrojeny také italským útočným nožem. Tato zbraň byla původně určena pro jednotky arditů (výzvědné oddíly) a alpinů (horská pěchota). Útočné nože byly převážně vyráběny zkrácením předních částí čepelí již zastaralých bodáků na pušky Vetterli vzor 1870. Obdobně byla po úpravě využita i přední část pochvy těchto bodáků. Úpravy bodáků byly prováděny v roce 1916, a tak je tento útočný nůž označován jako vzor 1916. Charakteristická je pro něj dřevěná střenková rukojeť, připevněná dvěma železnými nýty k řapu čepele. Podstatně vzácněji se vyskytuje verze, u níž je válcová, profilovaná rukojeť soustružena z jednoho kusu dřeva. Oproti standardnímu provedení je tato verze navíc opatřena elipsovitou, k hrotu mírně ohnutou záštitnou miskou.
Délka 320 mm, délka čepele 179 mm, šířka čepele 23 mm, hmotnost 224 g.
Nůž byl do sbírky VHÚ získán v roce 1950 převodem ze zbrojnice Terezín.
Aktuálně
Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha
Přijeďte do Lešan na Tankový den – 30. 8. 2025
Systém vojenského školství v posledním dvacetiletí ČSLA
Výročí 130 let od narození generála Františka Moravce, zveřejňujeme dosud neznámé snímky z jeho působení v Německu
Branná povinnost v Československu (1918‒1939) jako téma souladu i střetávání zájmů obrany státu a politických hledisek
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
