[Jak se vystěhovat do USA: přistěhovalectví do USA]

Vystěhovávání Čechů z území svého státu je fenoménem, který se prvně ve větší míře objevuje ve dvacátých letech 17. století, tedy po bitvě na Bílé hoře (1620). Tyto odchody byly motivované především nábožensky, případně politicky, a směřovány byly hlavně do německých států a do Slezska. Zmiňované destinace přetrvávaly v rámci hlavních cílů vystěhovalectví až do počátku 19. století. Tehdy již byla důvodem pro většinu odchodů hospodářská otázka a začaly se tedy objevovat nové kolonie Čechů. Známějšími z nich byly od 20. let 19. století české obce v Banátu, od 60. let česká komunita ve Volyňské gubernii. Češi se ovšem stěhovali i do mnoha dalších evropských států – a nejen do nich. Od poloviny 19. století se ve větší míře objevilo vystěhovalectví z Čech do Spojených států amerických.

Nelze pochopitelně tvrdit, že by Češi byli jedním z hlavních přistěhovaleckých národů do USA. Za Brity, Italy a Iry, kterých sem přišlo v průběhu 19. a v prvních desetiletích 20. století nejvíce, početně dalece zaostávali. Přesto vytvořili na území států mnoho menších či větších komunit, z nichž nejvýznamnější byly v Chicagu a v New Yorku. Cesta do Ameriky trvala několik týdnů (později se zkrátila na pouhý týden), přičemž většina Čechů nasedala na lodě v Hamburku, případně v Rotterdamu. Aby byl odjezd a veškeré náležitosti s ním spojené snazší, objevilo se několik firem a spolků, které Čechům v domovině i v Americe pomáhaly. Mezi ty nejznámější z nich patřila firma Kareš a Stocký, která zařadila reklamu na své služby i do námi představované publikace.

Brožura samotná vznikla v roce 1906 za účelem přípravy Čechů plánujících vystěhování na situaci v USA. Kapitola Jana Rosického „Jak je v Americe?“ informuje čtenáře o základních geografických faktech vztahujících se k USA, o historii států, politickém zřízení a tamním právu. Dále je zde zmíněna náboženská situace, školství, daně, úřední jazyk, oficiální měna a používané míry a váhy. Zásadní pro přistěhovalce byly patrně především pasáže o zaměstnanosti a možném uplatnění řemeslníků a zemědělců.

Publikace nás dále informuje o základní historii Čechů v USA – jako prvního zdejšího českého přistěhovalce uvádí Augustina Heřmana, který dorazil do Ameriky v roce 1633. Pro badatele bude jistě zajímavá kapitola o českých osadách v USA, která nás seznamuje se soudobými počty českých krajanů v jednotlivých státech a městech.

Snad pro připomenutí českých kořenů je do brožury zařazen též seznam českých knížat a králů a také rodokmen panujícího habsburského rodu. Uvedeny jsou dokonce i zemské barvy jednotlivých zemí podunajské monarchie.

Velmi praktické byly jistě také tabulky zařazené na závěr, které čtenářům představily mj. aktuální ceník poštovních služeb v Evropě, převodní vztahy mezi měnami významnějších světových států, tabulku pro převody starých pozemkových měr na metrický systém či kalendář březivosti hospodářských zvířat.

S dobovým smýšlením ohledně vystěhovalectví ovšem konvenuje také známá báseň Svatopluka Čecha ze sbírky Jitřní písně uvedená v samotném počátku publikace. Začíná slovy: „Nevěřme nikomu ve světě širém, nemáme jednoho přítele tam, starý boj za každým skrývá se mírem, soucit a přízeň jsou šalebný klam.“

Přestože oficiální politika habsburské monarchie vystěhovalectví ze země pochopitelně nepodporovala a přestože potencionální emigranty čekaly značné obtíže při snaze zajistit si živobytí za oceánem, usadila se v Americe (i díky pomoci takovýchto brožurek) početná komunita Čechů, jejíž další generace tam žijí dodnes.

Elektronickou podobu knihy si můžete objednat prostřednictvím služby EoD v Knihovně VHÚ. Podmínky služby EoD naleznete zde. (http://www.techlib.cz/cs/2939-ebooks-on-demand#tab_rules)

Citace:

[Jak se vystěhovat do USA: přistěhovalectví do USA]. [S.l. : s.n., 1906]. [48] s., čb. obr. a čb. fot.