Jan Štursa, Vítězství, 1921.

Jan Štursa, Vítězství, 1921.

Figurální bronzová plastika náleží k vrcholu tvorby jednoho z největších českých sochařů 20. století. Jan Štursa (1880–1925) vytvořil podobně jako u Raněného (1921) kompozičně dokonalé dílo, které glorifikuje v podobě útlé postavy chlapce s vavřínovou ratolestí vznik samostatného Československa. Tělo se jen lehce opírá prsty nohou o podstavu, jakoby se chtělo odpoutat od tíže nesvobody předchozích staletí.

Roku 1914 Štursa narukoval k c. a k. pěšímu pluku č. 81 v Jihlavě a odtud odjel na frontu do Haliče. Byl zařazen k pracovnímu oddílu jako sapér. Nejdříve kopal zákopy, později se dostal k polní poště. V roce 1915 byl vážně zraněn výbuchem miny. Léčil se několik měsíců ve vojenské nemocnici v Jihlavě, přesvědčen, že se na frontu již nevrátí. Na počátku roku 1916 se setkal náhodou v jedné z místních restaurací s dávným přítelem ze studií, malířem Aloisem Podlouckým. Měl na očích černé brýle, a tak jej Podloucký málem nepoznal. Zajistil ovšem, aby byl Štursa po zdravotní dovolené zařazen k umělecké skupině 81. pěšího pluku. Společně s vídeňským sochařem Bauerem pracovali všichni tři v improvizovaném ateliéru jihlavských kasáren.

Po válce se Jan Štursa Kromě pedagogické činnosti na Akademii podílel i na velkých architektonických zakázkách. V letech 1922–1923 vytvořil čtyři reliéfy s motivy oslavujícími hrdinství legií na frontách první světové války pro průčelí pražské Legiobanky (Zborov, Sibiřská magistrála, Vouziers, Doss´ Alto). Na vnější výzdobě Gočárovy stavby se Štursa spolupodílel s Ottou Gutfreundem.

Roku 1924 se u Štursy začaly objevovat projevy vážné choroby, která postupně paralyzovala jeho mozkovou činnost. Po neúspěšných pokusech o léčbu na brněnské klinice si začal být na počátku následujícího roku plně vědom toho, co jej čeká. Proto zvolil počátkem května 1925 raději dobrovolnou smrt. Do poslední chvíle však neustával v umělecké činnosti.

Bronz, mramor, výška 61 cm.

Umělecké dílo bylo získáno do sbírky Vojenského historického ústavu v Praze v roce 1933 formou převodu z Národní galerie v Praze.

Aktuálně



Česká republika si připomíná 80 let od konce války: Respekt a úctu si zaslouží všichni padlí, řekl prezident

Česká republika si připomíná 80 let od konce války: Respekt a úctu si zaslouží všichni padlí, řekl prezident

08. 05. 2025
Nejvyšší představitelé státu v čele s prezidentem republiky Petrem Pavlem dnes u…
Zákresy míst zásahů obětí Pražského povstání

Zákresy míst zásahů obětí Pražského povstání

08. 05. 2025
Vojenský historický ústav zveřejnil další digitální edici historického pramene s informacemi o…
Technika ze sbírek VHÚ je k vidění i na Vítězném náměstí

Technika ze sbírek VHÚ je k vidění i na Vítězném náměstí

06. 05. 2025
V úterý 6. května odpoledne byla oficiálně zahájena výstava Nezapomeňme 80 na…
Do pražských ulic vyjela speciální tramvaj odkazující na výročí 80 let od Pražského povstání

Do pražských ulic vyjela speciální tramvaj odkazující na výročí 80 let od Pražského povstání

06. 05. 2025
Při příležitosti 80. výročí Pražského povstání a blížícího se výročí konce druhé…
Výstava „Květnové vítězství – československá armáda v roce 1945“ připomíná závěr druhé světové války a české hrdinství

Výstava „Květnové vítězství – československá armáda v roce 1945“ připomíná závěr druhé světové války a české hrdinství

06. 05. 2025
U příležitosti 80. výročí konce druhé světové války vznikla výstava Květnové vítězství…