K nejvýznamnějším tvůrcům moderní malby v meziválečném Československu patří vedle jiných umělců nesporně Jan Trampota (1889–1942). Vyučil se původně zahradnickému řemeslu, ale jeho mimořádný výtvarný talent předznamenal zcela jinou profesní dráhu. Vystudoval obor figurální malby u profesora Emanuela Dítěte a dekorativní styl u profesora Jana Preislera. Zásadní přelom v jeho tvorbě nastal v době první světové války. Tehdy často pobýval spolu s kolegy Otakarem Nejedlým a Josefem Kubíčkem u mecenášky umění Jarmily Mixové-Šťastné na zámku v Nové Vsi u Chotěboře. Právě zde, uprostřed romantické přírody, našel trvalý vztah ke krajinomalbě. Vlivem mnoha progresivních výtvarných směrů, jež pochytil na svých zahraničních studijních cestách (Německo a zejména Francie), si vytvářel vlastní styl.
Uhlová kresba kolorovaná akvarelem náleží ke studiím, vzniklým za umělcova pobytu na Slovensku v prvním poválečném roce 1919. Tehdy Památník odboje vyslal na Slovensko skupinu výtvarníků kolem Rudolfa Kremličky, aby zaznamenali prostřednictvím svých děl obyčejný život venkovských obyvatel, architekturu staveb a krásy zdejší krajiny. Jan Trampota patřil k blízkým přátelům Kremličky a pravděpodobně se této umělecké mise také účastnil.
Realistický smysl prezentovaného díla je upozaděn, podobně jako architektonické prvky několika staveb, lemujících náměstí. Podstatné jsou emoce, jež má dílo vyvolat. Dynamické tahy umělcovy ruky, zobrazující figurální scénu uprostřed městského tržiště, rezonují natolik, jakoby byl doslova slyšet šum a ruch z tohoto místa.
Uhel a akvarel na papíře, 290 x 400 mm.