Mezi konstrukcemi, které vznikly v putilovském závodu, byl projekt moderního 107 mm polního kanónu, který v porovnání se zbraněmi podobné ráže sliboval podstatné zvýšení dostřelu a účinnosti. Schneider spěšně ukončil vývoj tohoto modelu a nabídl ho francouzské armádě. Ta zprvu nejevila zájem, neboť hodlala vystačit se 75mm kanónem a těžší zbraně pokládala za zbytečné. Nakonec v roce 1913 francouzská armáda přijala ruskou konstrukci do výzbroje jako Canon de 105 modele 1913 Schneider, označovaný L 13 S. Každopádně v Rusku byla zavedena verze v ráži 107mm pod označením 107 mm Pushka obr.1910. Tento kanón měl i exportní úspěchy a dodával se do Estonska a Finska, kde figuroval pod označením 107 K/10 a 107 K/13.
Kromě francouzského Schneideru se obrátilo Rusko také na Japonsko, když v roce 1914 zakoupilo za účelem otestování 12 japonských polních kanónů Typ 38 10cm, které vycházely z německého 10cm kanónu systému KRUPP. S příchodem 1. světové války vyvstala velká potřeba dělostřeleckého materiálu a ruské zbrojovky nestačily vyrábět. Carské Rusko tak oslovilo Japonsko a v roce 1916 byl dohodnut kontrakt na dodání 120 polních děl Typ 38, ovšem v ráži 107mm tak, aby tyto kanóny mohly používat stejnou munici jako v Rusku vyráběné 107mm polní kanóny vz. 1910. V Arzenálu v Kure se tak začal pro Rusko vyrábět 107mm polní kanon pod označením „4,2 palcové rychlopalné dělo model 1905“. Dodávky děl z Japonska do Ruska započaly v roce 1917, kdy se během tohoto roku dodalo Rusku 73 kusů. Zajímavostí je, že tento kanón sloužil ruským dělostřelcům ještě v roce 1936, kdy bylo ve výzbroji Rudé armády přes 80 kusů těchto děl.
107mm polní kanón vz. 1905 ve sbírce VHÚ Praha byl vyroben v roce 1917 v mořském arsenálu v Kure v Japonsku a dodán Carskému Rusku. Dělo váží 2588 kg v bojové poloze a 3211 kg v dopravní poloze s kolesnou. Přeprava se prováděla koňmo a obsluhu děla tvořilo 8 vojáků. Není přesně známo, jak se dostal do Čech. Jedna s hypotéz je, že jej sem po válce dovezli čeští legionáři. Další, že byl ukořistěn v průběhu bojů 1. světové války rakousko-uherskou armádou. VHÚ získalo tento exponát od Arsenálu Vídeň.
Dělo má ocelovou hlaveň s pravostranným šroubovým závěrem. Ocelovou stěnovou vrchní lafetu a spodní chobotovou lafetu s rydlem. Brzdovratné zařízení je uloženo v kolébce pod hlavní. Náměr je šroubový, odměr s ozubeným hřebenem a šnekem. Náprava je ocelová se 2 dřevěnými loukoťovými koly. Na děle je ochranný štít.
Na zadní části hlavně je nápis v azbuce: 42 LIN. SKOROSTRILN.PUSKA OBR. 1905 G. ORUDIE No 115. 1917 G. MORSKOJ ARSENAL V KURE V JAPONII