Jaroslav Hlaváč, Rodný dům Milana Rastislava Štefánika, 1928

Jaroslav Hlaváč, Rodný dům Milana Rastislava Štefánika, 1928

Architekt Jaroslav Hlaváč (1909–1984) je autorem grafického listu, na němž je zobrazen rodný dům (evangelická fara) Milana Rastislava Štefánika ve slovenských Košariskách. Na průčelí domu je patrná pamětní deska, připomínající slavného rodáka. Dnes je zde otevřeno muzeum s expozicí, věnované především Štefánikovu působení v prvním čs. zahraničním odboji.

Grafiku vytvořil Hlaváč krátce po studiu na Střední odborné škole pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí, kde strávil od roku 1943 celý svůj profesní život. Kromě učitelské dráhy se věnoval i volné architektonické tvorbě. Projektoval například zdejší hvězdárnu. Realizovány byly rovněž jeho návrhy bytových domů v Rožnově p. Radhoštěm, kaple v Němeticích a řada dalších objektů v tomto regionu.

Generál Milan Rastislav Štefánik se narodil roku 1880 ve slovenských Košariskách u Myjavy do rodiny evangelického kněze. Po ukončení evangelického lycea v Bratislavě odešel studovat stavební inženýrství do Prahy. Přestože se zde dostal do kontaktu s řadou významných osobností, jeho cílem byla Paříž. Ve Francii žil od roku 1904. V následujících letech se věnoval intenzivně astronomii.

Na počátku první světové války chtěl Štefánik, stejně jako mnoho jiných jeho krajanů, odejít na frontu. Aktuální zdravotní stav mu to však nedovoloval. V roce 1915 nastoupil do vojenské letecké školy v Chartres a na podzim téhož roku odešel na srbskou frontu. Po návratu do Francie organizoval spolu s T. G. Masarykem a E. Benešem založení Československé národní rady v Paříži. Absolvoval úspěšné diplomatické mise v Rusku a Spojených státech. Po vzniku samostatného Československa byl jmenován prvním ministrem války. Štefánikova životní pouť se však tragicky naplnila 4. května 1919. Právě ve chvíli návratu do svobodné republiky došlo nešťastnou náhodou poblíž letiště ve Vajnorech u Bratislavy ke zřícení dvojplošníku Caproni, v němž Štefánik cestoval. Celá posádka letounu na místě zahynula. Poblíž generálova rodiště, na vrchu Bradlo, byla v letech 1924–1928 vybudována k uctění jeho památky mohyla podle architektonického návrhu Dušana Jurkoviče.

Papír, litografie, 36,5 x 46,5 cm.

Grafický list je součástí původní sbírky Vojenského historického ústavu Praha.

Aktuálně



V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět maketu atomové bomby Little Boy i střešní tašku z prefekturního paláce v Hirošimě

V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět maketu atomové bomby Little Boy i střešní tašku z prefekturního paláce v Hirošimě

08. 08. 2025
Data 6. srpna 1945 a 9. srpna 1945 budou navždy spojena s útoky…
Působení sovětského SMERŠ na československém území v roce 1945. Desítky lidí zmizely beze stopy

Působení sovětského SMERŠ na československém území v roce 1945. Desítky lidí zmizely beze stopy

06. 08. 2025
Během závěrečných bojů druhé světové války obsazovala území československé republiky Rudá armáda.…
Prozkoumejte osudy hrdinů. Přečtěte si příběhy těch, kteří bojovali za vlast

Prozkoumejte osudy hrdinů. Přečtěte si příběhy těch, kteří bojovali za vlast

05. 08. 2025
Publicistický materiál, který začal vznikat jako Kalendárium hrdinů pro Lidové noviny a…
Chcete vědět, co pro vás chystáme ve Vojenském historickém ústavu Praha? Odebírejte náš newsletter

Chcete vědět, co pro vás chystáme ve Vojenském historickém ústavu Praha? Odebírejte náš newsletter

04. 08. 2025
Vojenský historický ústav Praha vydává od března tohoto roku svůj vlastní newsletter.…
Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha

Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha

01. 08. 2025
Od roku 2016 vysílá Česká televize a Český rozhlas příběhy projektu Vojenského…