Jaroslav Riedl, Plukovník J. J. Švec, 1929

Jaroslav Riedl, Plukovník J. J. Švec, 1929

Malíř a legionář Jaroslav Riedl vytvořil v roce 1929 k příležitosti premiéry válečného filmu Plukovník Švec plakát s portrétem jeho hlavního hrdiny (režie Svatopluk Innemann).  Linoryt je použitím černobílé techniky velmi blízký tvorbě Riedlova současníka Otto Matouška. V dolní části plakátu byla vytvořena volná plocha pro aktuální informace k promítání filmu.

Tragická smrt plukovníka Josefa Jiřího Švece (1883–1918) v Aksakově v říjnu 1918 se stala inspirací pro Rudolfa Medka, který byl autorem filmové předlohy a také stejnojmenné divadelní hry (Národní divadlo, říjen 1928). Po druhé světové válce jméno plukovníka Švece zmizelo na mnoho let z naší historie. Až v roce 2018 se konala opět v Národním divadle obnovená premiéra tohoto představení k 100. výročí vzniku Československa.

Autor plakátu Jaroslav Riedl (1893–1945) vystudoval malířství na pražské Akademii výtvarných umění u profesorů Vlaha Bukovace a Jaroslava Preislera. V říjnu roku 1914 narukoval k c. a k. pěšímu pluku č. 88, s nímž odešel na východní frontu. Do ruského zajetí přeběhl v létě roku 1915 ve vsi Verkuny v Besarabské gubernii.  Zapojil se záhy, podobně jako František Parolek, do náborové činnosti českých a slovenských dobrovolníků do České družiny v oblastech Čerkaska a Besarabie. V následujícím roce byl přidělen k 10. rotě 1. čs. střeleckého pluku a v březnu 1917 byl odvelen k 3. čs. střeleckému pluku. Do Československa se vrátil 20. lodním transportem v roce 1920 v hodnosti nadporučíka. První dva roky velel cvičnému praporu Učiliště pro pěší vojsko v Milovicích, poté působil jako učitel ve Škole pro výchovu záložních důstojníků 1. pěší divize. V roce 1926 nastoupil do Památníku osvobození jako výtvarný referent, od roku 1937 zde působil ve funkci přednosty muzejního oddělení. Na samotném konci druhé světové války, v únoru roku 1945, byl za odbojovou činnost vězněn v nacistických koncentračních táborech. Zahynul několik dnů před osvobozením při pochodu smrti, jeho tělo nebylo nikdy nalezeno.

Papír, linoryt, 920 x 610 mm.

Plakát je součástí původní sbírky Vojenského historického ústavu Praha.

Aktuálně



Česká stopa v korejské válce: na přednášce v Armádním muzeu Žižkov se vzpomínalo na tamní veterány

Česká stopa v korejské válce: na přednášce v Armádním muzeu Žižkov se vzpomínalo na tamní veterány

27. 02. 2025
Historik Prokop Tomek a účastník několika zahraničních operací Miroslav Vyšata připomněli českou…
Letecká havárie a krutá cesta pro pomoc. V Krkonoších na konci války zahynulo 24 lidí

Letecká havárie a krutá cesta pro pomoc. V Krkonoších na konci války zahynulo 24 lidí

26. 02. 2025
Letos uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války.…
Pohled experta na historii vojenského letectví na působení českých aviatiků na frontách Světové války si vyslechli účastníci další přednášky v Armádním muzeu

Pohled experta na historii vojenského letectví na působení českých aviatiků na frontách Světové války si vyslechli účastníci další přednášky v Armádním muzeu

25. 02. 2025
Jaká byla role českých letců v první světové válce? Jaké příběhy se…
Cvičení DUNAJ-86

Cvičení DUNAJ-86

24. 02. 2025
Ve dnech 3. – 8. února 1986 se na území Maďarské lidové…
Z restaurátorských dílen: Restaurování střelecké věže letounu Š-50

Z restaurátorských dílen: Restaurování střelecké věže letounu Š-50

21. 02. 2025
Přečtěte si, jak kolegové z Leteckého muzea Kbely pečlivě pracovali na restaurování…