Jaroslav Riedl, Rota Nazdar, 1935

Jaroslav Riedl, Rota Nazdar, 1935

Prezentovaná olejomalba je dílem českého malíře a legionáře Jaroslava Riedla (1893–1945). Představuje příslušníky první čs. vojenské jednotky na území Francie, Roty Nazdar, při budování zákopů. Malba byla vytvořena jako vzpomínková záležitost k dvacetiletému výročí bitvy u Arrasu. Nejedná se svými rozměry o monumentální dílo, jak bylo u tohoto umělce obvyklé. Nanášení výrazných barev ve vysokých vrstvách dává celé malbě moderní ráz.

Autor malby, Jaroslav Riedl, vystudoval v letech 1909–1911 malířství na pražské Akademii výtvarných umění u profesorů Vlaha Bukovace a Jaroslava Preislera. V říjnu roku 1914 narukoval k c. a k. pěšímu pluku č. 88, s nímž odešel na východní frontu. Do ruského zajetí přeběhl v létě roku 1915 ve vsi Verkuny v Besarabské gubernii.  Zapojil se záhy, podobně jako František Parolek, do náborové činnosti českých a slovenských dobrovolníků do České družiny v oblastech Čerkaska a Besarabie. V následujícím roce byl přidělen k 10. rotě 1. čs. střeleckého pluku a v březnu 1917 byl odvelen k 3. čs. střeleckému pluku. V letech 1919–1920 velel velmi úspěšně pěší výzvědné rotě 3. čs. střeleckého pluku mezi stanicemi Čeljabinsk – Jekatěrinburk. Do Československa se vrátil 20. lodním transportem v roce 1920 v hodnosti nadporučíka. První dva roky velel cvičnému praporu Učiliště pro pěší vojsko v Milovicích, poté působil jako učitel ve Škole pro výchovu záložních důstojníků 1. pěší divize. V roce 1926 nastoupil do Památníku osvobození jako výtvarný referent, od roku 1937 zde působil ve funkci přednosty muzejního oddělení.

Kromě tvorby pro Památník odboje se umělec podílel i na výzdobě reprezentativních prostor vojenských objektů. Nejznámější je rozměrný jezdecký portrét T. G. Masaryka (1927) v životní velikosti, který byl před druhou světovou válkou umístěn v Zrcadlovém sále Vojenské akademie v Hranicích. Další prezidentův portrét vytvořil umělec pro zasedací síň Památníku osvobození. Podobizna generála Aloise Podhajského byla určena pro interiér budovy Hlavního štábu MNO v Praze.

Za protektorátu se Jaroslav Riedl zapojil jako řada jiných umělců do odbojové činnosti. Na samotném konci druhé světové války v únoru roku 1945 byl zatčen a transportován do koncentračního tábora. Zahynul několik dnů před osvobozením při pochodu smrti. Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno.

Plátno, olej, 410 x 250 mm.

Umělecké dílo bylo získáno formou nákupu od rodiny autora v roce 1946.

Aktuálně



Česká stopa v korejské válce: na přednášce v Armádním muzeu Žižkov se vzpomínalo na tamní veterány

Česká stopa v korejské válce: na přednášce v Armádním muzeu Žižkov se vzpomínalo na tamní veterány

27. 02. 2025
Historik Prokop Tomek a účastník několika zahraničních operací Miroslav Vyšata připomněli českou…
Letecká havárie a krutá cesta pro pomoc. V Krkonoších na konci války zahynulo 24 lidí

Letecká havárie a krutá cesta pro pomoc. V Krkonoších na konci války zahynulo 24 lidí

26. 02. 2025
Letos uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války.…
Pohled experta na historii vojenského letectví na působení českých aviatiků na frontách Světové války si vyslechli účastníci další přednášky v Armádním muzeu

Pohled experta na historii vojenského letectví na působení českých aviatiků na frontách Světové války si vyslechli účastníci další přednášky v Armádním muzeu

25. 02. 2025
Jaká byla role českých letců v první světové válce? Jaké příběhy se…
Cvičení DUNAJ-86

Cvičení DUNAJ-86

24. 02. 2025
Ve dnech 3. – 8. února 1986 se na území Maďarské lidové…
Z restaurátorských dílen: Restaurování střelecké věže letounu Š-50

Z restaurátorských dílen: Restaurování střelecké věže letounu Š-50

21. 02. 2025
Přečtěte si, jak kolegové z Leteckého muzea Kbely pečlivě pracovali na restaurování…