Americký patent na tuto zbraň získal lékař Jean Alexandre Francois LeMat, francouzský přistěhovalec do New Orleans. Přepínač na kohoutu umožňuje střelbu buď z horní kulové hlavně (9 nábojů v komorách válce) nebo ze spodní brokové hlavně (jediný náboj v ose válce). Zbraň sice vzbudila určitý zájem americké armády, ale do výzbroje přijata nebyla a ve větším rozsahu se začala vyrábět ve Francii (a zčásti i v Anglii) až po vypuknutí americké občanské války. Jižní konfederace nakoupila kolem 900 těchto revolverů pro armádu a kolem 600 pro námořnictvo a revolver LeMat se stal oblíbenou zbraní některých vyšších důstojníků jižní armády. Další exempláře se dostaly na americké území soukromým nákupem, celkem však bylo v letech 1856–1865 vyrobeno pouze necelých 2900 kusů těchto zbraní. V 70. letech 19. století byly ve Francii revolvery LeMat vyráběny zpočátku pro náboj Lefaucheux, později pro náboj se středovým zápalem, tyto varianty se však na americké území ve větším počtu nedostaly.
Revolver byl do sbírek VHÚ získán v roce 1950 nákupem od soukromého sběratele.