Jednotka rakousko-uherské armády na ruské frontě

Na snímku je zachycena nastoupená jednotka rakousko-uherské armády na ruské frontě v letech 1914-15. Snímek byl pořízen námořním důstojníkem, poručíkem řadové lodi Emmerichem von Thun.

Před vypuknutím první světové války nebyly Rakousko-Uhersko a Německo schopny efektivně koordinovat své plány pro případ války s Ruskem. Proti Rusku tak v létě 1914 bojovaly menší německé síly, než Vídeň doufala, a hlavní tíha počátečních bojů tak ležela na bedrech c. a k. armády a na rozvaze náčelníka generálního štábu Franze Conrada von Hötzendorf.

Válečné operace na ruské frontě byly zahájeny rakousko-uherským vpádem do ruské části Polska. První armáda generála Viktora Dankla zvítězila 23.–25. srpna 1914 u Kraśniku, východně od ní Čtvrtá armáda generála Moritze von Auffenberga porazila ve dnech 26. srpna – 2. září Rusy u Komarowa. Současně však ruská Třetí armáda generála Ruzského a Osmá armáda generála Brusilova ohrožovaly Halič z východu. Rakousko-uherské síly na východním úseku ruské fronty byly poraženy na Gnilé Lipě, Lvov padl již 3. září. Auffenbergova armáda dostala rozkaz přesunout se na jihovýchod, tím vznikla mezera v rakousko-uherských liniích. V bitvě, jež probíhala ve dnech 3.–11. září u Rawy Ruské, byl Auffenberg poražen. Přesun divizí ze srbské fronty nemohl situaci zvrátit, následoval všeobecný ústup c. a k. armády směrem ke Karpatám, obležena byla pevnost Přemyšl. Větší část Haliče se ocitla pod ruskou okupační správou, pronásledováno bylo zejména ukrajinské národní hnutí i uniatská církev.

Koncem září 1914 zahájily síly Centrálních mocností ofenzivu na široké frontě s hlavním cílem dobýt Varšavu. V průběhu operace došlo k dočasnému vyproštění pevnosti Přemyšl, ofenziva přesto skončila nezdarem a do konce října 1914 ústupem na výchozí pozice. Hrozba ruského postupu na Krakov byla zažehnána v bitvě u Limanowa v prosinci 1914. Těžké boje se však po celou zimu vedly o karpatské průsmyky, carská armáda dobyla Medzilaborce, hrozil ruský postup do Velké uherské nížiny, na Vídeň i Budapešť. Ruské ztráty v těchto bojích činily 220 000 mužů, rakousko-uherské 350 000, dalších hodně přes 100 000 bylo ztraceno při dobytí Přemyšlu 22. března.

Počátkem května 1915 však provedly rakousko-uherská 3. a 4. armáda spolu s německou 11. armádou průlom u Gorlice, jenž vedl k osvobození většiny Haliče. 3. června byl v rakousko-uherských rukou Přemyšl, 22. června byl osvobozen Lvov, Centrální mocnosti ovládly ruské Polsko.

Přestože Rusko zprvu dosáhlo významných úspěchů, předválečné obavy z nezadržitelného ruského „parního válce“ se ukázaly být nepodložené. Rakousko-uherské ztráty v boji proti Rusům v této úvodních fázích války však činily hodně přes milion mužů, obzvlášť tíživé byly vysoké ztráty mezi profesionálními důstojníky. Akceschopnost rakousko-uherské armády v dalším průběhu konfliktu tak byla počátečními ztrátami oslabena a mocnářství bylo nuceno stále více spoléhat na německého spojence.