Ital Giuseppe Console byl představeným c. k. kolkovního úřadu v Miláně (Milánsko bylo v letech 1815–1859 součástí habsburského státu), též majitelem statku, ale vyučen byl mechanikem a soustavně se zabýval vylepšováním palných zbraní. V roce 1833 nabídl rakouské armádě svůj perkusní zámek, u něhož byl zápalný prostředek uložen v malé trubičce (podobný systém sestrojil v Anglii již roku 1818 Joseph Manton). U systému Console nebije kladívko přímo na trubičku s třaskavinou, ale do krytu pánvičky, opatřeného na spodní straně „zubem“, jenž přenáší úder kladívka na pánvičku.
Po vojenských zkouškách byl Consolův zámek v roce 1836 přijat do výzbroje mysliveckých jednotek a Console dostal Řád železné koruny. První perkusní systém v habsburské armádě se však uplatnil jen u některých zbraní a pouze na krátkou dobu (do roku 1842), protože náhodný úder nebo i neopatrné zavírání krytu pánvičky mohlo způsobit nechtěný výstřel. Ještě vzácnější je systém Console u civilních zbraní, jelikož se objevil až po rozšíření perkusních zápalek.
Civilní zbraň Consolova systému značená na zámkové desce „GIUSEPPE CONSOLE“ a na protidesce „MILANESE INVENTO“ vznikla v téže době, kdy se jednalo o přijetí těchto zbraní do vojenské výzbroje a kdy Console pobýval ve Vídni. Osmihranná hlaveň s hladkým vývrtem je nad komorou značena výrobcem „FERD: FRUWIRT IN WIEN“. Ferdinand Fruhwirth starší (1813–1867) se stal mistrem ve Vídni v roce 1834 a z prvních let jeho činnosti pochází i tato zbraň určená pro leváka, u níž zámek a lícnice jsou na opačných stranách, než bývá obvyklé.