V roce 1922 odjel český malíř a bývalý legionář Jindřich Vlček (1885–1968) se členy komise Památníku odboje na zborovské bojiště za účelem exhumace ostatků Neznámého vojína. Dva měsíce se zde věnoval uměleckému ztvárnění místa, kde se udála jedna z nejslavnějších bitev našich novodobých dějin. Vznikly tak desítky skic, akvarelů a olejomaleb, které umělec po svém návratu prezentoval na mnoha výstavních projektech. Na akvarelu je zobrazen panoramatický pohled na ukrajinskou vesnici Cecová (dnes Kalynivka), která se nachází poblíž zborovského bojiště. Na poli za vesnicí je vidět pohřebiště padlých čs. legionářů zvané Mohyla bratří. Svěží barvy letní krajiny ozařuje silný slunečný svit.
Autor akvarelové malby, Jindřich Vlček vystudoval nejprve odbornou školu keramickou v Teplicích-Šanově. Díky svému nadání získal stipendium na vídeňskou Umělecko-průmyslovou školu u profesora Karla Kargera. V letech 1905–1906 studoval malířství na pražské Akademii výtvarných umění u profesora Hanuše Schwaigra. Hned na počátku první světové války narukoval na východní frontu. V říjnu 1915 padl do ruského zajetí u vesnice Rovno na Ukrajině. Až do roku 1918 pobýval v ruských zajateckých táborech v Dárnici, Orenburku a Berezovce u Věrchně-Udinska, kde se v srpnu 1918 přihlásil do čs. legií. Byl zařazen ke štábu 2. čs. střelecké divize do funkce písaře. Do Československa se vrátil teprve v roce 1920. Působil několik let v umělecké skupině Památníku odboje. Pro československou armádu vytvořil za tu dobu řadu reprezentativních maleb, plných barev a dokonalých scén. Ve třicátých letech opustil natrvalo Prahu a usadil se v rodném Hradci Králové, kde se věnoval volné tvorbě, především krajinomalbě.
Papír, akvarel, 49 x 59 cm.
Umělecké dílo bylo získáno do sbírky Vojenského historického ústavu Praha v roce 1923 formou nákupu od autora.