Jindřich Vlček, Interiér ruského stavení, 1917

Jindřich Vlček, Interiér ruského stavení, 1917

Český malíř a legionář Jindřich Vlček (1885–1968) je pokládán za mistra akvarelové techniky, které se věnoval až do konce své umělecké dráhy. Ve sbírce Vojenského historického ústavu je uloženo několik stovek jeho drobných tužkových kreseb, akvarelů a olejomaleb. Prezentovaná kresba zobrazuje interiér ruského venkovského stavení, jak je umělec poznal v době svého pobytu v Berezovce v roce 1917. Jednoduché vybavení malé prosvětlené místnosti působí velmi útulně. Malíř přizpůsobil tóny barev celkovému dojmu uspořádaného prostoru. U stolu sedí dívka, oděná do místního kroje. Před malým skládacím zrcadlem si pročesává vlasy.

Autor díla absolvoval Umělecko-průmyslovou školu ve Vídni. V letech 1905–1906 studoval malířství na Akademii výtvarných umění u profesora Hanuše Schwaigra. Pro názorové rozpory s oficiální politikou se následně dobrovolně vzdal možnosti stipendia na vídeňské Akademii a odjel do Spojených států. V roce 1908 byl však po návratu do Čech zadržen a dva měsíce vězněn za nesplnění úředních předpisů. Po vypuknutí první světové války v roce 1914 narukoval na východní frontu, kde byl krátce nato zajat. Až do roku 1918 pobýval v ruských zajateckých táborech v Darnici, Orenburgu a Berezovce u Věrchně-Udinska. Po vstupu do čs. legií byl zařazen k písařskému oddělení Hlavního štábu čs. vojska na Rusi. V letech 1918–1920 cestoval po Sibiři, aby zaznamenal autenticky zdejší krajinu a místa, kudy procházeli příslušníci ruských legií. Do Československa se vrátil 23. lodním transportem v srpnu roku 1920. Poté byl přidělen k Uměleckému oddělení Památníku odboje. V roce 1922 odjel se členy komise Památníku odboje na bojiště u Zborova za účelem exhumace ostatků padlých. Dva měsíce se věnoval uměleckému ztvárnění míst, ve kterých se odehrála na počátku července 1917 jedna z nejslavnějších bitev našich novodobých dějin. Ve třicátých letech opustil Prahu a natrvalo se usadil v Hradci Králové, kde se věnoval volné tvorbě.

Akvarel na papíře, 174 x 225 mm.

Umělecké dílo bylo získáno do sbírky Vojenského historického ústavu Praha formou nákupu od autora v roce 1922.

Aktuálně



Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha

Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha

01. 08. 2025
Od roku 2016 vysílá Česká televize a Český rozhlas příběhy projektu Vojenského…
Přijeďte do Lešan na Tankový den – 30. 8. 2025

Přijeďte do Lešan na Tankový den – 30. 8. 2025

28. 07. 2025
Vojenské technické muzeum Lešany ožije poslední srpnovou sobotu 30. 8. 2025 tradičním…
Systém vojenského školství v posledním dvacetiletí ČSLA

Systém vojenského školství v posledním dvacetiletí ČSLA

26. 07. 2025
Počínaje školním rokem 1972/73 byla v Československé lidové armádě zavedena nová školská soustava.…
Výročí 130 let od narození generála Františka Moravce, zveřejňujeme dosud neznámé snímky z jeho působení v Německu

Výročí 130 let od narození generála Františka Moravce, zveřejňujeme dosud neznámé snímky z jeho působení v Německu

23. 07. 2025
Připomínáme si 130 let od narození brigádního generála Františka Moravce, muže, který…
Branná povinnost v Československu (1918‒1939) jako téma souladu i střetávání zájmů obrany státu a politických hledisek

Branná povinnost v Československu (1918‒1939) jako téma souladu i střetávání zájmů obrany státu a politických hledisek

21. 07. 2025
Na jaře letošního roku uplynulo 105 let od uzákonění branné soustavy Československé…