V souvislosti s událostmi sametové revoluce roku 1989 si v letošním roce neodmyslitelně připomínáme především osobnost Václava Havla, dramatika a filozofa, prezidenta Československa a České republiky. V přelomových listopadových dnech sehrál ústřední roli a stal se symbolem nenásilného svržení komunistického režimu.
Jiřího Sozanského inspirovalo k vytvoření netradičně ztvárněných kreseb jeho poslední setkání s Václavem Havlem na podzim roku 2011. Jde o „zvláštní směsici utrpení, laskavosti a smíření“, jak zní slova autora. Ve výrazu Havlova obličeje viděl charakteristické vlastnosti politika, filozofa a humanisty a neúnavného bojovníka za lidská práva. Umělcova invence však již také zaznamenala v Havlových očích dotek postupujícího těžkého onemocnění, jemuž podlehl v prosinci 2011. Jedna ze sedmi podob Havlova obličeje je spojena s citacemi jeho myšlenek o roli jedince ve společnosti a jeho schopnosti měnit běh světa. Cyklus „Odcházení“ byl vystaven mimo jiné na konci roku 2012 ve foyer Armádního muzea v Praze na Žižkově. V loňském roce byly kresby představeny u příležitosti stého výročí české státnosti v Jízdárně Pražského Hradu.
Sochař, malíř a grafik Jiří Sozanský (nar. 1946) je proslulý svým nekonformním přístupem k realitě a vyhraněnými názory na společenské dění. Vytvořil množství rozsáhlých multimediálních projektů a instalací (např. Pevnost Terezín, Kontejnery, Mezní situace). Svým dílem reagoval v devadesátých letech minulého století jako jeden z mála českých výtvarníků na válečný konflikt v Bosně. Organizoval zde kulturně-humanitární mise a na vlastní kůži zažil válku. Jeho díla jsou zastoupena v nejvýznamnějších českých i zahraničních galeriích (Paříž, Helsinky, Sarajevo).
Papír, tuš, 110 x 130,5 cm.
Cyklus kreseb byl získán do sbírky Vojenského historického ústavu v Praze v roce 2016 formou nákupu od autora.