Český malíř, grafik, vizionář a spisovatel Josef Váchal (1884–1969) zamýšlel po návratu z války v roce 1918 vydat podle svých deníkových záznamů knihu vzpomínek s vlastními ilustracemi. Jeho Malíř na frontě vyšel teprve po více než deseti letech, v roce 1929, nákladem jeho životní družky, výtvarnice Anny Mackové v počtu 400 výtisků. Jde spíše o výjimku ve Váchalově literární tvorbě, neboť většinu svých děl tiskl a vydával vlastnoručně v počtu několika málo výtisků. Prezentovaný dřevoryt představuje pro umělce známý pohled na vrcholy Malého a Velkého Javorščeku (v dnešním Slovinsku) nedaleko Soči. Váchal strávil na sočské frontě celé jaro a léto roku 1917 jako nosič munice a proviantu. Byl zraněn střepinou z granátu, léčil se v sočské nemocnici celý měsíc. Rekonvalescenci po propuštění z nemocnice mu zajistil jeho ošetřující lékař dr. Lieben u místní farnosti. V tamějším kostele je dosud dochováno několik torz jeho výmalby.
Josef Váchal je právem pokládán za mistra barevného dřevorytu. Množství barev, které dokázal přenést z jedné tiskové desky na papírovou plochu je dodnes obdivuhodné. Bohaté teoretické znalosti a praktické zkušenosti v tomto oboru umělec shrnul ve velkolepém díle s názvem Receptář barevného dřevorytu. K tisku autor vyřezal a odlil 12 000 písmen, připravil 100 barevných dřevorytů. Kniha o 280 stranách vyšla roku 1934 v sedmi úplných exemplářích. Díky astronomické ceně se však stala neprodejnou. Z obdobných důvodů nedostupným dílem pro veřejnost se stala i Šumava umírající a romantická, která vyšla v roce 1931 v omezeném počtu 11 výtisků.
Hedvábný papír, dřevoryt, 12 x 18 cm.
Kresba byla získána do sbírky Památníku osvobození formou nákupu v roce 1934.