Korespondence představovala v letech první světové války základní prostředek spojení mezi vojáky na frontě a jejich blízkými v zápolí. Ruku v ruce s rozvojem korespondenčního styku kráčel i zájem o psací potřeby. Ačkoli řadoví vojáci si zpravidla vystačili s obyčejnou tužkou, našli se i tací, kteří dávali přednost inkoustovým perům.
Důkazem toho je kalamář vyrobený ze zbytků dělostřeleckých granátů. Odklápěcí víko v podobě italského časovače skrývá nádobku na inkoust a ve vysunovacím šuplíčku jsou uložena náhradní perka. Stabilitu celému kompletu zajišťuje ocelová podložka okrášlená rytinou s květinovým motivem. Tělo kalamáře je ozdobeno přišroubovanou mosaznou lilií s vyrytým památečním nápisem "Aus den Junikämpfen M. Zebio 1917".
Vrcholek Monte Zebio (1819 m. n. m.), vzdálený asi 6 kilometrů severně od Asiaga, byl od léta 1916 ústředním pilířem rakousko-uherské obranné linie mezi Monte Ortigara na severu a bývalou italskou pevností Interrotto na jihu. V červnu 1917 se jej Italové pokusili několikrát dobít mimo jiné i za pomoci podkopu, který měl rakousko-uherské pozice vyhodit do povětří.
Rozměry: výška 21,5 cm, průměr nábojnice 7 cm
Předmět byl součástí původní sbírky Památníku odboje.